Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie, je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc.