V historicko-religionistické monografii provádí arabista Miloš Mendel rekonstrukci džihádu jako jednoho ze základních pojmů islámské věrouky a práva. Na základě rozboru náboženských textů a bohaté literatury vymezuje typy džihádu a sleduje jeho proměny od vzniku islámu až do současnosti. Poukazuje například na to, že vedení války v islámu podléhalo přísným právním předpisům, i na to, že se džihád v průběhu staletí stal pro islámskou civilizaci nepotřebnou ideovou přítěží. Všímá si využití džihádu v nerovném boji muslimských národů s evropským kolonialismem i jeho pojetí ve smyslu soustavného upevňování osobní zbožnosti a šíření víry formou misie. Druhé vydání rozšířil autor o čtyři nové kapitoly a rozsáhlý poznámkový aparát.