Kniha se zaměřuje na výchovu a vzdělávání šlechty z českých zemí v letech 1500-1620. Zabývá se nejranější výchovou dětí v prostředí šlechtického fraucimoru, na soukromé vzdělávání, které zajišťovali hlavně šlechtičtí vychovatelé, na studia nobility na městských, církevních i jiných partikulárních školách v českých zemích, v Lužici a ve Slezsku. Další část knihy se věnuje vzdělávání na zahraničních gymnáziích, rovněž tak dvořanské výchově šlechticů. Následně pak jsou analyzovány tzv. kavalírské cesty tvořící poslední fázi edukace urozených. Poslední kapitola se soustřeďuje na specifika výchovy a vzdělávání šlechtických dívek a závěr práce načrtá některé z jejích základních tezí a možnosti dalšího výzkumu.