Francouzský mnich Raoul (Rodolphus) Glaber (985–po 1047) bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván kronikářem Roku tisíc a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel(oslabení královské autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy). Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.