Román jednoho z nejtalentovanějších a nejoriginálnějších britsko-indických spisovatelů současnosti. Ulrichovi je bezmála sto let, a než přišel o zrak, četl v časopise reportáž o tom, jak cestovatelé v daleké zemi nalezli hejno papoušků mluvících jazykem kultury, kterou krátce předtím vyhladila jakási katastrofa. Byl to tak šokující objev, že papoušky pochytali, zavřeli do klecí a poslali domů, aby mohli lingvisté zaznamenat, co ještě zbývalo ze ztraceného jazyka. Jenže papoušci byli už tak traumatizovaní neštěstím, které je potkalo, že všichni cestou uhynuli. Ulrich přemítá, zda se těmto nešťastným ptákům nepodobá, a táže se sám sebe, zda v životě shromáždil nějakou moudrost, kterou by mohl odkázat světu. Výsledkem je divoká jízda peripetiemi dějin Bulharska.