Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Proč Západ vládne…

zatím
Autor: Ian Morris
Přeložila: Svatava Kučerová

Počet stran: 640
Vazba: vázaná
Formát: 158×230 mm
ISBN: 978-80-7675-258-0
Doporučená cena: 998 Kč

Knihu Proč Západ vládne… vydalo nakladatelství Dokořán v edici ZIP.

Ukázka z knihy

Zaprvé, jako všechny živé formy přežíváme čerpáním energie ze svého okolí a její přeměnou v náš prospěch. Zadruhé, jsme stejně jako všechna inteligentnější zvířata zvědavé bytosti. Neustále hloubáme a zjišťujeme, zda jsou věci kolem nás k snědku, zda mohou poskytnout zábavu nebo je můžeme vylepšit. Předčíme v tom mnohonásobně jiná zvířata, protože máme velké a rychlé mozky s množstvím závitů, abychom mohli věci promýšlet. Máme rovněž nekonečně pružné hlasivky, takže o nich můžeme mluvit, a palce postavené proti ostatním prstům, což nám umožňuje s věcmi manipulovat. Je třeba říci, že podobně jako ostatní zvířata ani lidé nejsou všichni stejní. Někteří z prostředí odčerpávají více energie. Část jich má více dětí než jiní. Někteří jsou zvídavější, tvořivější, chytřejší nebo praktičtější než ostatní.

Přečtěte si kompletní ukázku.

O autorovi

Ian Morris (*1960) je britský historik a archeolog. Studoval v Birminghamu a Cambridgi, později řídil archeologické výzkumy v Británii, Řecku a Itálii. Je autorem mnoha vysoce hodnocených odborných publikací, například Měřítko civilizace, K čemu je dobrá válka? Konflikty a pokrok civilizace, Lovci a sběrači, zemědělci a fosilní paliva, Mossad a další. Působí jako profesor klasických studií a historie na Stanfordově univerzitě.

Zdroj informací: Dokořán

Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi 1/3 tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené. Tituly pečlivě posuzuje, zadává´renomovaným a odborně zdatným překladatelům, jazykově vybaveným redaktorům, spolupracuje se špičkovými grafiky a tiskárnami. Díky tomu si získali pověst kvalitního nakladatelství. Úroveň jejich produkce přinesla i řadu ocenění.

Související knihy

Morris, Ian

Dokořán, 2025