Co patří na dno?

Vrstvy-na-dne-nahled
Osud nám přináší nelehké situace, občas dokonce zasazuje těžké rány. Jak se s nimi vypořádat? Nést je s sebou jako celoživotní břemeno, nebo je raději pohřbít někde na dně?

Česko-polská spisovatelka Danuta Chlupová přichází se čtvrtou knihou v češtině. Jmenuje se Vrstvy na dně a vydalo ji nakladatelství Vyšehrad. Protože mě zaujal její způsob vyprávění už v románu Varhaník z mrtvé vesnice, rozhodla jsem se začíst se i do této novinky. A neudělala jsem chybu.

Román vypráví příběh tři generací žen jedné rodiny a opět se odehrává v rodném kraji autorky, konkrétně v Bludovicích a Těrlicku. Zahrnuje rodinné střípky od roku 1940 až po rok 2017. Nečekejte však objemný svazek líčící do detailů dění v jedné rodině, román si vystačí i přes dlouhé časové rozpětí jen s o něco víc než dvěma sty stránkami. V šesti částech totiž autorka líčí jen vybrané důležité události, které ovlivnily život a chování jednotlivých protagonistek: babičky Olgy, matky Grety a dcery Ilony.

V roce 2017 se už Gretě narozené před koncem druhé světové války kalí rozum a dcera Ilona s ní tráví čas během dovolené. Ve světlých chvílích jí matka odkrývá dávné události, které poznamenaly její matku Olgu i ji samotnou. Obě dostaly těžké rány, každá se však s nimi vyrovnala po svém. A je jen na čtenáři, který způsob si vybere pro sebe jako lepší – zda vše vláčet jako svazující břemeno, nebo symbolicky pohřbít na dno. Zde v konkrétním případě jde o dno vodní nádrže Těrlicko, která pod sebou ukryla původní obec Těrlicko. Autorka mimo jiné vypráví i o její stavbě, která významně zasáhla do životů jejích hrdinek.

Vrstvy na dně jsou širokou mozaikou života z rázovitého kraje. Některé její střípky odráží těžký život, zachycují osobní tragédie, jiné odráží štěstí obyčejného života.

Poslední dobou přicházím na chuť českým regionálním autorům, tedy těm, kteří přináší ve svých příbězích na čtenářův stůl menu složené ze zapomenutých událostí jejich rodného kraje. Po přerovské Lence Chalupové (Když se trhá nebe) a českobudějovickém Janu Štifterovi (Krajina roztavených zvonů) tedy i těšínská patriotka Danuta Chlupová obohatila můj historicko-společenský přehled o další střípky dějin, které si zaslouží nebýt zapomenuty. Vrstvy na dně navíc přináší tzv. hluboký lidský příběh, který je nejen čtivý, ale i dává naději: Ať prožijeme sebehorší chvíle, přesto po nich zase přijdou ty lepší a nad mraky zase vyjde slunce.

Pokud i vy rádi odkrýváte prostřednictvím příběhů zapomenuté střípky historie, mohu vyprávění Danuty Chlupové doporučit.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVrstvy na dně

Chlupová, Danuta

Vyšehrad, 2025

Napsat komentář