Hned první publikace přináší materiály z dosud neprobádaného souboru archivních materiálů z období druhé poloviny 19. století. Jakkoliv by se mohlo zdát, že je nám tato doba již vzdálená, revolucionáři ve věznici jsou možná pořád stejní.

Za vznikem této knihy stojí objev dosud zcela neznámého a neprobádaného souboru archivních materiálů Zvláštních vojenských vyšetřovacích komisí z tehdejších pevností Josefov a Hradec Králové. Tyto komise v letech 1855–1857 řešily problémy spojené s vězněním revolucionářů, zejména pak jejich pokusy o útěk, podařené útěky, sepisování textů, zvláště pak dopisů, a živou spolupráci s dohlížejícím personálem. Hlavní aktéry knihy představují dva maďarští a dva polští revolucionáři, velezrádci, kteří nedobrovolně skončili právě v pevnostech na východě Čech. Po rekonstrukci osudů a zabavených textů těchto politických vězňů následuje analýza jejich malého vězeňského společenství v Josefově. Další část publikace tvoří srovnání známých literárních děl z prostředí tehdejších věznic italského karbonáře Silvia Pellica a českého spisovatele a radikálního demokrata Karla Sabiny. Materiály spjaté s vyšetřovacími komisemi, s příběhy a komunitou vězňů jsou součástí ještě širší interpretace dobové atmosféry čtyřicátých až šedesátých let 19. století v říši Habsburků. Rovněž souvisí s celkovou proměnou starého světa v nový v rámci procesu modernizace. Během jednotlivých kapitol lze totiž sledovat, jak to v pevnostních vězeních, a především v mikrosvětě Josefova v padesátých letech 19. století „fungovalo“, jaké limity a mezery věznění revolucionářů tehdy mělo. Konkrétní postavy a zcela konkrétní problémy v Josefově a Hradci Králové tak mohou dobře odrážet i atmosféru v tehdejší společnosti a její celkovou zásadní politickou proměnu.

Revolucionáři ve vězení

Ze světa zabavených vězeňských textů po polovině 19. století v Josefově a Hradci Králové
Autor: Pavel Heřmánek

Počet stran: 184
Vazba: vázaná
Formát: 153 x 214 mm
ISBN: 978-80-278-0205-0
Doporučená cena: 349 Kč

Knihu Revolucionáři ve vězení vydalo nakladatelství Epocha.

Ukázka z knihy

Počty odsouzených a výše trestů dokazují, že jakkoliv naivní a romanticky diletantské májové spiknutí ve skutečnosti bylo, přece jen představovalo určitý odpor proti tehdejším poměrům. Panovník tudíž při této, skoro bych řekl „vítané“ příležitosti, zasáhl velmi tvrdě a značně odstrašujícím způsobem. Zvláště mezinárodní kontext ukazuje, že májové spiknutí mělo své spojení minimálně ve střední Evropě. O rozsáhlé a promyšlené mezinárodní spiknutí, jak by si komise opět přála, však rozhodně nešlo, jelikož probíhalo naprosto diletantsky. Nicméně psychologický efekt vynesených rozsudků na veřejnost nepochybně zapůsobil.

Můžete se podívat na kompletní ukázku.

O autorovi

Mgr. Pavel Heřmánek, Th.D. (*1980) je absolventem historie na Filozofické fakultě UK v Praze a Institutu ekumenických studií na Evangelické teologické fakultě UK v Praze, kde dokončil i doktorát v rámci oboru historická teologie (disertační práce: Kristina Poniatowská a Jan Amos Komenský. Vizionářka a vzdělanec v čase třicetileté války). V rámci studia se zaměřil především na dobu raného novověku a neprobádanou tématiku vztahu Jana Amose Komenského k soudobým proroctvím a vizionářům (připravovaná publikace, tři studie již vyšly v různých odborných periodicích). V současnosti se systematicky zabývá dějinami karlínské Invalidovny a vojenských invalidů. Pracoval v Oddělení turistického ruchu na Pražském hradě, kde vedl i přednáškový cyklus ke stálé výstavě Příběh Pražského hradu, působil jako externí lektor Národní galerie (expozice manýrismu a baroka ve Schwarzenberském paláci). Od května 2009 pracuje jako archivář a historik ve Vojenském historickém archivu v karlínské Invalidovně. Je sportovně aktivní a výtvarně činný, vede loutkové divadlo Baribal. Je autorem publikace o dějinách karlínské Invalidovny Aby nemuseli nakonec žebrati.

Zdroj informací: Epocha

————————————————

Beletristický příběh přináší druhá kniha, která propojuje období 30. a 80. let. Jack nachází v pozůstalosti matky krabici plnou milostných dopisů. Může se z nich dozvědět něco o tajemném Papírákovi, nebo třeba o tom, kdo je vlastně jeho otcem?

Cork 80. léta: Jack Shine objeví ve věcech své matky Rebeky krabici od bot plnou milostných dopisů. Rebekah přišla do Corku po vypuknutí druhé světové války jako židovská uprchlice z Vídně. Brzy poté zemřela a Jack se nikdy nedozvěděl, kdo je vlastně jeho otec. Proč si tedy matka schovala výstřižky z novin o slavném fotbalistovi? Kdo byl Papírák?
Vídeň 30. léta: Rušné město se ocitlo na pokraji války a Matthias Sindelar patří k nejslavnějším fotbalistům na světě. Přezdívá se mu Papírák. Když Sindelar potká Rebeku, jejich životy se navždy změní. Aby válku přežili, musí se ale jejich cesty rozdělit a osudy zpřetrhat. Román inspirovaný skutečnými událostmi je příběhem Evropy dvacátého století. Vypráví o lásce, která se rozhodla přemoci všechno.

Papírák

Autor: Billy O’Callaghan
Přeložil: Petr Eliáš

Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7637-501-7
Doporučená cena: 429 Kč

Knihu Papírák vydalo nakladatelství Paseka.

Ukázka z knihy

Posměšky, nic jiného Vídeňákům nezůstalo, a v odpovědi na ně krčení ramen, jež má značit důstojnost v porážce, ještě než se vůbec koplo do míře, protože tohle podvolení je tak nepatrné, že téměř postrádá význam. A špičkování pokračuje, stovky vět za hodiny, a všechny neškodné, neboť každý ví, kde je hranice, a dává si pozor, aby ji nepřekročil. Omezení začínají bolet, v některých částech města se zavádí večerní zákaz vycházení, daně stoupají a proslýchá se, že když se rozdávaly lístky na zápas, na příkaz shora byli Židé záměrně vynechání.

Prolistujte si kompletní ukázku.

O autorovi

Billy O’Callaghan (*1974) debutoval v roce 2008 souborem povídek s názvem In Exile. Pozornost literární kritiky získala jeho třetí povídková sbírka The Things We Lose, The Things We Leave Behind?. V roce 2013 za ni O’Callaghan obdržel Irskou národní cenu. Kromě množství povídek napsal také dva romány. V roce 2017 vyšel The Dead House, který v nejlepším navazuje na tradici duchařských románů. O dva roky později uhranul literární svět O’Callaghanův román My Coney Island Baby. Práva na něj byla prodána do deseti zemí.

Zdroj informací: Paseka

————————————————

V dalším příběhu se propojí osud dvou mladých lidí. Ty však rozděluje jejich postavení, protože Bettina je uznávaná umělkyně a Max je… Žid, i když se živí jako architekt. Válka se neptá, a tak je Max brzy zatčen a poslán do koncentračního tábora, kde vyrábí porcelánové figurky…

Německo, rok 1929. V oslnivém Berlíně svede osud dohromady dva mladé lidi: Maxe, židovského architekta, a Bettinu, krásnou a uznávanou avantgardní umělkyni. Na představy o zářivé budoucnosti však záhy vrhne stín sílící hrozba nacismu. Netrvá dlouho a Max je zatčen a poslán do koncentračního tábora v Dachau, kde jej před smrtí chrání jen nádherné porcelánové figurky, které tam vyrábí. Bettina mezitím dělá vše pro to, aby Maxe z tábora smrti vysvobodila. Každá chvíle bez něho je pro ni utrpením – a co když takové chvíle vyplní celý zbytek života. Amerika, rok 1993. Bettinina dcera Clara se vydává přes oceán pátrat po svém původu a po identitě otce, kterou před ní matka z neznámých důvodů odjakživa tajila. Spolu s Clarou začneme skládat střípky dávného příběhu a přeneseme se zpět do minulosti, kde život visí na vlásku a smrt číhá všude…

Porcelán z Dachau

Autorka: Sarah Freethyová
Přeložil: Ludvík Pouzar

Počet stran: 384
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7689-356-6
Doporučená cena: 448 Kč

Knihu Porcelán z Dachau vydalo nakladatelství Jota.

Ukázka z knihy

Vyvolávačka zesílila hlas, aby překřičela náhlou kakofonii, a pokračovala v dražení. Během následujících patnácti minut přešlo do vlastnictví tmavovlasé ženy osm dalších porcelánových figurek: viking, usmívající se pasačka ovcí, zdobný svícen a medvěd postavený na zadních. Dále vlaštovka, chrt s vyplazeným jazykem, myška a vzpínající se hřebec. Jednotlivé figurky se lišily velikostí, ale všechny byly vyvedeny velmi věrně a detailně.

Podívat se můžete i na celou ukázku.

Autorka

Sarah Freethyová dříve pracovala jako televizní scénáristka, konzultantka, producentka a redaktorka. Později se rozhodla, že se zkusí věnovat krásné literatuře a napsala román Porcelán z Dachau, svůj vůbec první literární počin. Žije i s rodinou v Anglii.

Zdroj informací: Jota

————————————————

Bratři Mašínové patří mezi kontroverzní historické postavy. Jaký byl jejich život i osudná cesta za hranice, o tom si můžete přečíst v publikaci, na níž se podílela celá řada osobností.

Po Milanově příchodu k 77 Special Forces v druhé polovině roku 1954 jsme se společně s mým bratrem Ctiradem rozhodli sepsat naše vzpomínky z cesty přes Východní Německo, dokud tyto byly ještě čerstvé v našich pamětech. Tyto vzpomínky, jak jsou v této knížce podány, se po popsaných událostech v Uckru převážně zakládají na Ctiradově pohledu na sběh událostí. Pro ochranu těch v té době ještě žijících v tehdejším sovětském bloku, kteří nám v našich akcích nebo na naší cestě pomáhali, jsme jména míst nebo osob změnili, nebo vynechali. Tento původní spis, Cesta na severozápad, byl základem prací pozdějších badatelů a spisovatelů na toto téma, kteří měli přístup ke zdrojům informací nám tehdy nedostupným. Patří mezi ně kniha mé dcery Barbary Masin Gauntlet (Odkaz).

– Josef Mašín, 6. června 2024

Cesta na severozápad

Autoři: Olga Bezděková (ed.), Petr Blažek (ed.), Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer

Počet stran: 192
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-3602-5
Doporučená cena: 385 Kč

Knihu Cesta na severozápad vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Dále jsme měli lahvičku chloroformu a hedvábnou šňůru z padáku. Toto byla naše standardní výzbroj pro přepady. Chloroformem se oběť uspala a provazem svázala, čímž jsme oddalovali pronásledování.21 Odchod z domova byl zařízen tak, že nikdo z rodiny neměl ani tušení, že nás viděli naposledy. Toto opatření bylo velmi nutné vzhledem ke komunistickým vyšetřovacím metodám a trestům za neoznámení trestné činnosti. Ve vlaku jsme měli toto uspořádání pro případ kontroly: Dalo se očekávat, že kontrola papírů proběhne bez nehody, tj. přijde-li v době, kdy vlak je ještě dále od hranic.

Můžete si přečíst celou ukázku.

Autoři a editoři

Olga Bezděková (*1946) je česká publicistka a editorka. Její otec Stanislav Rejthar za druhé světové války bojoval v Royal Air Force. V roce 1944 se přesunul pomáhat ve Slovenském národním povstání. Po roce 1948 byl stejně jako jeho kolegové ze zahraničního odboje perzekvován komunistickým režimem. To poznamenalo i její život. Od dětství vyrůstala v prostředí, kde se otevřeně mluvilo o zločinech, které komunisté páchali. Byla zvyklá, že její rodinu stále sleduje Státní bezpečnost. Ústrky měly různou podobu, od násilného vystěhování z bytu v roce 1953 až po urážky na úřadech, kde ji oslovovali výrazem slečna reakcionářka. Přesto se jí podařilo vystudovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a získat práci v Národní knihovně. Její zálibou byla historie kreslených seriálů a díky tomu se seznámila s Jaroslavem Foglarem. V roce 1986 se podílela na vydání samizdatové publikace s názvem Píseň úplňku, jež se věnovala právě osobě Jaroslava Foglara. Později pracovala v Ústavu pro studium totalitních režimů i v Národním kontrolním úřadu. Připravila paměti svého otce, vydané pod názvem Dobří vojáci padli, a zasloužila se o vznik dalších publikací, jež se věnují lidem, kteří strávili svůj život bojem proti totalitě.

Zdroj informací: Paměť národa

Petr Blažek (*1973) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je ředitelem Muzea paměti XX. století. Působí také jako badatel v Ústavu pro studium totalitních režimů. Zabývá se československými a polskými dějinami 20. století. Je autorem řady historických studií a edic dokumentů: Živé pochodně v sovětském bloku: Politicky motivované případy sebeupálení v letech 1966–1989, Lennonova zeď v Praze: Studie, rozhovory, dokumenty, Hrana: Památník Jana Palacha ve Všetatech, Duchovní střed Evropy: Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650–2020, Prvních 100 dnů Charty 77, Rudé století: Století dějin Komunistické strany Československa, Happeningem proti totalitě: Společnost za veselejší společnost v roce 1989, Nezapomeňte na mne: JUDr. Milada Horáková a největší politický proces, „Kéž je to všecko ku prospěchu obce!“, Musica Navalis: Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého, „Vraťte nám vlasy!“, Oči Státní bezpečnosti, Koněv: Sovětský maršál a jeho pražský pomník, 1984: George Orwell a Československo.

Zdroj informací: Kosmas

Milan Paumer (1931–2010) byl od mládí rodiči vychováván podle sokolských a legionářských zásad. Již ve 40. letech se seznámil s bratry Mašínovými, při akcích jejich poúnorové odbojové skupiny fungoval jako řidič. V říjnu 1952 nastoupil základní vojenskou službu, z níž na falešnou propustku 1953 zběhl, a připojil se ke skupině Mašínů, mířící do americké zóny v Berlíně. Z pěti členů tam po 29 dnech dorazili Mašínové a Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a v roce 1955 v Československu popraveni. Pět let sloužil v americké armádě, z toho devatenáct měsíců v Koreji. Po návratu z Koreje se usadil v Miami na Floridě, pracoval například jako údržbář bazénů, recepční v motelu, lovec nutrií, opravář leteckých motorů či taxikář. Nakonec se stal majitelem malé taxislužby, kterou vlastnil až do roku 1998, kdy odešel do důchodu. V roce 2001 se natrvalo vrátil do České republiky. Pořádal přednášky zejména pro mládež, stal se čestným členem Klubu politických vězňů a skautského oddílu – 53. střediska bratří Mašínů. Vstoupil rovněž do Konzervativní strany. V roce 2008 obdržel plaketu předsedy vlády ČR.

Zdroj informací: Paměť národa

Josef Mašín (*1932) se narodil jako druhý syn legionáře a hrdiny druhého odboje Josefa Mašína staršího. Toho nacisté v roce 1942 popravili a jeho ženu věznili, přesto se do protinacistického odboje zapojili i oba nedospělí synové. Po válce za to Josef i jeho starší bratr Ctirad obdrželi od prezidenta Beneše medaile za chrabrost. Po únoru 1948 se bratři Mašínové rozhodli vyhlásit boj dalšímu totalitnímu režimu. Vytvořili odbojovou skupinu, která se měla připojit k očekávanému protikomunistickému povstání a prováděla sabotážní akce. K tomu potřebovali zbraně a peníze. Při přepadení dvou policejních stanic, kde zamýšleli získat samopaly, jakými disponovali jejich protivníci, zemřeli jejich rukou dva příslušníci SNB. Přepadení auta převážejícího výplaty do továrny Kovolis pak skončilo zastřelením účetního podniku. Členové skupiny se několikrát pokusili o ilegální odchod ze země. Na Západě přitom nikdy nechtěli zůstat, vždy plánovali podstoupit tam výcvik a vracet se jako agenti chodci. V říjnu 1951 byli v předvečer prvního pokusu o odchod oba bratři i jejich strýc Ctibor Novák zatčeni, Josef strávil několik týdnů ve vazbě. V roce 1953 se Josef Mašín pokusil o přechod hranic již potřetí, tentokrát spolu s bratrem Ctiradem, Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou. V říjnu přešli východoněmecké hranice a po 29 dnech pronásledování východoněmeckou armádou a policií se Josef Mašín s bratrem Ctiradem a Milanem Paumerem dostali do svobodné americké zóny v Západním Berlíně.

Zdroj informací: Paměť národa

Ctirad Mašín (1930–2011) po válce vystudoval Reálné gymnázium. V té době se o politiku nezajímal, byl členem Sokola, Skauta a hrál fotbal. Přesto vnímal sílu komunistické propagandy, proměnu chování svých učitelů a první mizení lidí v okolí. Ve dnech února 1948 se ocitl náhodou v Praze. Při pohledu na ozbrojené příslušníky Lidových milicí pochopil, že nastává jiná doba. Ta se záhy projevila zákazem Sokola i skautingu, vyhazovy z práce, prvními politickými procesy a popravami. Ctirad proto s bratrem Josefem a strýcem Ctiborem Novákem založili protikomunistickou odbojovou skupinu. Tehdy už studoval na ČVUT v Praze. Zpočátku prováděli menší akce, jako ničení komunistických agitačních skříněk. Aby získali moderní samopaly, přepadli v roce 1951 dvě služebny SNB. Ctirad Mašín při akci v Čelákovicích zabil nožem policistu Jaroslava Honzátka. V Chlumci usmrtil Josef Mašín pistolí policistu Oldřicha Kašíka. Sourozenci se rozhodli odejít na Západ. Ilegální přechod hranic na podzim 1951 jim ale nevyšel. V předvečer odjezdu totiž zatkla Ctirada Mašína, Josefa Mašína a Ctibora Nováka Státní bezpečnost po udání provokatéra. V jáchymovských táborech Prokop a Mariánská těžil v nelidských pracovních podmínkách uran. Odtud ho vysvobodila prezidentská amnestie z konce května 1953. Třetího října 1953 využili propustné hranice s východní částí Německa, okupované Sovětským svazem, a zamířili do americké zóny v Západním Berlíně. V patách jim však byla východoněmecká policie i sovětské vojsko a z pětičlenné skupiny dorazili 31. října 1953 do Západního Berlína pouze bratři Mašínové a Milan Paumer.

Zdroj informací: Paměť národa

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Revolucionáři ve vězení
Ze světa zabavených vězeňských textů po polovině 19. století v Josefově a Hradci Králové

Heřmánek, Pavel

Epocha, 2024

Papírák

O'Callaghan, Billy

Paseka, 2024

Porcelán z Dachau

Freethyová, Sarah

Jota, 2024

Cesta na severozápad

(ed.) Bezděková, Olga – (ed.) Blažek, Petr – Mašín, Ctirad – Mašín, Josef – Paumer, Milan

Academia, 2024