Čtenářská recenze: Jednoduchý román o složitých věcech

kladivko
Nikdy by mě nenapadlo, že čas v posledních patrech Empire State Building běží rychleji než v přízemí. Nenapadlo by mě to asi stejně tak, jako si v osobní nouzi zesumarizovat život pomocí seznamů. Možná to ale jednou zkusím. Naivní? Super!

Norský spisovatel Erlend Loe (1969) v současné době drží místo mezi nejpopulárnějšími autory norské literatury.  Měla jsem možnost přečíst si jeho druhý román, který byl u nás v roce 2012 vydán nakladatelstvím DOPLNĚK za spolupráce překladatelky Kateřiny Krištůfkové. V Norsku byl román Naivní. Super. vydán již v roce 1996.

Stačilo málo, aby se mi kniha zalíbila dějem i formou – jen krátký úryvek. Čtenáři kniha nabízí příběh muže, který prochází osobní krizí, kterou nevinně odstartuje prohraná partie kroketu na oslavě jeho pětadvacátých narozenin.

Ukázka z knihy 

Druhý den ráno jsem se vzbudil s pocitem, že věci nemůžou
pokračovat tak jako dřív. Zůstal jsem ležet a přemýšlel jsem.
Nešlo o kroket. Tím jsem si byl jistý.
Kroket je malá věc, a tohle byla velká věc.
Celkem rychle ve mně vzklíčilo tušení, že tohle přímo souvisí
s tím, že je mi 25 a že to špatně zvládám.
Stárnutí jsem si dávno spojoval s jistým neklidem.
Většinou kašlu na prostor, ale mám problémy s časem.
Zatímco jsem se oblékal, došlo mi, že nepřichází v úvahu, abych
tenhle den využil k tomu samému, k čemu jsem dny obvykle
využíval.
Dny se musí změnit.
Noci taky.
(Ukázka, str. 11-12)

————————————

Hlavní hrdina, který není v románu pojmenován, se utápí v existenciální krizi. Ukončí studia, pronajme svůj byt a zruší předplatné časopisu. Jeho bratr odjíždí do Ameriky, a tak se u něj hlavní hrdina zabydlí. Izolován od normálního života se pomocí seznamů snaží najít znovu sám sebe.  Jde na to opatrně a všechno má dopředu promyšlené, aby se vyhnul střetu s něčím, co by mu bylo nepříjemné. Začne jezdit na kole, skamarádí se s malým klukem ze sousedství a pořídí si zatloukačku.

Se zatloukačkou tráví mnoho času. Zatlouká a vytlouká kolíky pokaždé, když je mu bídně.  Je velmi inteligentní, a proto také, mimo jiné, začne číst odbornou literaturu o času a teorii relativity, jejíž myšlenka a tématika pomalu proplouvá celým románem. Nakonec po dlouhém bratrově přemlouvání se za ním hlavní hrdina vydá na cestu do New Yorku, kde pomalu ale jistě začíná získávat důvěru v sebe a jeho osobní krize pomalu vyprchává.

Forma, jakou je román napsán, je nezvyklá. Jak jsem se již zmínila, hlavní hrdina se pomocí seznamů snaží dostat ze své osobní krize. Proto i román je z větší části psán v seznamech. Tato minimalistická forma zaručuje rychlé čtení a vytváří přesnou naivní představu skutečnosti. Kniha není nijak zvlášť náročná a se svou velmi vkusně podanou ironií pobaví. Mě osobně se kniha velice líbila, mohu jen doporučit!

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNaivní. Super.

Loe, Erlend

Doplněk, 2012

Napsat komentář