Thriller Děti paranoie, jenž u nás vyšel v nakladatelství Mladá fronta, je debutem amerického spisovatele Trevora Shanea. První díl stejnojmenné trilogie nás zavede do prostředí drsných zabijáků, kteří vraždí lidi na počkání bez špetky svědomí.

Kniha zaujala čtenáře po celém světě, společnost CBS Films dokonce koupila práva na její zfilmování. Druhý díl série pod názvem Children of the Underground (Děti podzemí) publikoval Shane letos v dubnu. Trilogii by měla uzavřít kniha Children of the Uprising (Děti povstání), již autor plánuje vydat v říjnu.

Ještě než se Joseph stal součástí Války, už mu vzala prarodiče, otce i sestru. Stejně jako ostatní vojáci měl tedy i on dost důvodů, proč se chtít pomstít. Od chvíle, kdy v osmnácti zabil prvního člověka, uplynulo už sedm let a vraždění nepřátel se pro něj stalo téměř rutinou. Stejně jako ostatní vojáci o původním důvodu k válce neuvažuje a rozkazy ze shora plní bez rozmyslu. Alespoň do chvíle, než poruší jedno ze tří základních pravidel.

Pravidlo číslo 1: Nezabíjet nevinné kolemjdoucí.

Pravidlo číslo 2: Nezabíjet nikoho, komu nebylo osmnáct.

Pravidlo číslo 3: Nesmíte mít dítě, dokud vám nebude osmnáct. Dítě byste museli předat protistraně.

Pokud některý voják pravidla poruší, bude nemilosrdně popraven.

Ve chvíli, kdy Joe potká studentku Marii, všechno, čím žil, náhle přestane dávat smysl. V práci se nesoustředí a málem zabije nevinného, jenž o existenci Války neví. Válka totiž probíhá skrytě, obyčejní lidé o ní nemají ani tušení a vraždy, kterých se vojáci denně dopouštějí, jsou na veřejnosti vydávány za nehody nebo náhodné zločiny.

S Marií je Joe poprvé v životě doopravdy šťastný, avšak dobře si uvědomuje, jak je jejich vztah pro dívku nebezpečný. Situace se zkomplikuje, když Marie otěhotní a Joe zjistí, že je jí pouhých sedmnáct. Náhle se z dvojice stává lovná zvěř a nezbývá jim nic jiného, než se dát na útěk. Otázkou však zůstává, zda jejich snaha není jen oddalováním nevyhnutelného…

Thriller Děti paranoie přečtěte jedním dechem. Příběh je plný napínavých scén, které vám nedovolí knihu odložit, dokud neskončíte na poslední stránce. Přestože je jedním z hlavních motivů Josephova láska k Marii, nečekejte žádné love story. Shaneova kniha popisuje realitu drsně, krutě a bez emocí, až máte občas tendence uvěřit, že něco podobného by se mohlo stát klidně i doopravdy, čímž tento thriller hodně připomíná dystopii.

Vypravěčem je hlavní hrdina Joe, jenž své zážitky zapisuje do deníku určeného pro Marii. Snaží se jí v něm vysvětlit, jak se k vraždění dostal, a odhaluje jí část ze své zabijácké minulosti. Prostřednictvím deníku jí chce ukázat, kým byl, než se s ní seznámil, a jak moc ho změnila. O důvodech svých činů nepochybuje, vraždy považuje za správnou věc. Za jakousi pomstu těm druhým, kteří jsou zlí a vyvraždili mu téměř celou rodinu.

Hlavní princip Války je jednoduchý, zabij, než budeš sám zabit. Všechny postavy, jež jsou do Války zapletené, toto nepsané pravidlo přijímají bez jakýchkoliv námitek, což je občas až zarážejí. Copak první věc, která vás napadne, když vám někdo řekne, že žijete uprostřed Války, je otázka, kdy můžete začít zabíjet? V těchto ohledech mi přišla bezmezná důvěra, že vraždit je správné, až příliš nereálná. V porovnání s ostatními dvěma pravidly se jako zvláštní a až samoúčelná jeví také třetí zásada, jež je zároveň pilířem celého příběhu.

Přestože samotné téma nájemných vrahů není ve světě thrillerů ničím novým, Shaneovi se podařilo příběh napsat natolik čtivě, že vás prostě bude bavit. I když Joe není typickým kladným hrdinou, jeho přímočarost a opravdovost vás přiměje si ho oblíbit, a možná se dokonce přistihnete, jak mu do poslední chvíle fandíte a doufáte, že všechno dobře dopadne.

Ukázka z knihy

Zhluboka jsem se nadechl. Pistoli jsem držel v pravé ruce a levou jsem sáhl po klice. Stiskl jsem ji. Měly mi stačit pouhé dva výstřely. Otevřel jsem dveře. Potichu zavrzaly. Prošel jsem jimi a namířil jsem na strážce. I přes zvuky vycházející z počítače dveře zaslechl. Zareagoval rychle. Podíval se na mě a na pistoli. Vytřeštil leknutím oči. Sklouzl ze židle a snažil se schovat za postelí. Vystřelil jsem. Mířil jsem dobře. Kdyby tak rychle nesklouzl, zasáhl bych ho přímo do hrudníku. Kdyby nezaslechl dveře, nejspíš by ho první rána zabila. Jenže místo do hrudníku ho kulka zasáhla do ramene. I s tlumičem zněl výstřel dost hlasitě. Znovu jsem vystřelil a tentokrát jsem mířil na nejširší místo jeho těla, na břicho. Když mu do něj kulka pronikla, jen zamručel. Padl na podlahu a silně krvácel. Pak udělal další pohyb. Natáhl se k nočnímu stolku. Tam měl pistoli. Tentokrát jsem mu zamířil na hlavu. Chtěl jsem posledním výstřelem všechno ukončit. Chtěl jsem ještě jednou vystřelit a vyrazit zlikvidovat skutečný cíl. Mohl jsem jen doufat, že výstřely ještě nezaslechl, že se ztratily ve zvucích hry. Namířil jsem pistoli na ochráncovy vlasy, jenže něco bylo špatně. Měl je světlé. Měly být hnědé. Nebyl to správný osobní strážce. Nepřipravoval jsem se zabít jednoho z nepřátel. Chystal jsem se zabít nevinného. (str. 121)

Knižní trailer

http://www.youtube.com/watch?v=ppaqOBkX4EA

Související knihy

Shane, Trevor

Mladá fronta, 2013