Ian a jeho kamarád se těší na léto. Vypadá to, že tentokrát bude jiné než ta ostatní. Vydávají se na zajímavou cestu. Chapci od ní čekají všechno, ale to, že jim půjde o život, asi ne.

Knihu Vymítač duchů vydalo nakladatelství Fragment.

„Tím jste se zachránili? Obyčejnými nafukovacími čluny?“
Harvey se suše usmál. „Největší válečná flotila na světě, a bála se nechat u mola vlastní loď. Nedokážeš si představit, jaká ve filadelfském přístavu zavládla panika. Musela celý experiment ututlat a zároveň urychleně ošetřit dvě stě mužů.“ Ian a Bpm mu viseli na rtech.

Mezitím oběma došel Ian pro deky, protože když si Bpm sundal mokrou čepici, měl rty promodralé zimou. Když Kalani začal plnit Petriho misky živným roztokem, seděli ještě s Harveyem u mikroskopů.

„Pokus jsme během dalších měsíců několikrát zopakovali. Pokaždé se duchové, jak je nazýváš, neobjevili. Ale vždy došlo ke strašlivým, nečekaným událostem. Hodně lidí přišlo o rozum a někteří uvázli v sirupu, jak tomu říkali. Vlastní silou vůle se nemohli pohnout. Námořníci skákali z paluby a mizeli v zeleném světle, někteří se náhle ocitli v plamenech. Jeden muž hořel osmnáct dní.“ Když Harvey vzpomínal, zlomil se mu hlas.
„Nemohli jsme ho uhasit. Tělo hořelo jaksi zevnitř.“
Ianovi se zvedl žaludek. „A pak jste s tím skončili?“
Harvey zavrtěl hlavou.
„Ne, my ne. Vláda to zastavila. Projekt Rainbow byl zastaven. Filadelfský experiment byl ukončen, zařízení stržena. Z mola 13 se zase stalo obyčejné molo.“
„Kolik mrtvých bylo potřeba, aby to zastavili?“ Bpm nechápal.
„Nešlo o počet ztrát.“ Oba chlapci se zahleděli na Harveyho.
„Rozjel se projekt Manhattan v Los Alamos, a proto…“
„Atomová bomba,“ vyhrkl Bpm. „Otestovaná 1945. V poušti v Los Alamos.“
„Správně, na den přesně dva roky po naší zkoušce. Začali jsme bádat současně. Během roku 1944 učinil Oppenheimer se svým vědeckým týmem velký pokrok, takže nám vláda sebrala peníze, aby podpořila výzkum atomové bomby. To byl konec projektu Rainbow. Z USS Eldridge odmontovali moje zařízení a loď rozebrali. Z důvodu utajení si válečné loďstvo pořídilo další torpédoborec, překřtilo ho a přizpůsobilo mu veškeré dokumenty. Tak získali novou ESS Eldridge bez minulosti.“
„Loď bez paluby potřísněné krví.“ Ian nedokázal vymazat obrazy z hlavy: Námořníci zaražení v kovu, umrzající ve vlastním těle… Zděšeně vstal.
„Ano. To přišlo pak.“ Harvey si přejel rukou po jizvě, jako by to byl knír, který si může uhladit. „Žádné maskování, už žádní duchové.“

Už žádní duchové? napínal uši Ian. Chtěl se na něco zeptat, ale děda zachytil jeho pohled a rychle pokračoval: „Už žádní duchové, mysleli jsme si tenkrát.“
„Ale oni se vrátili… i bez projektu Rainbow. Je to tak?“
„My jsme je zavolali, Iane. Proto přišli. Experiment vyvolal určité vlny a to je přilákalo.“
„Gravitační vlny,“ utrousil Bpm. „Skvělé. Nejdříve je přivoláte, a pak se jich nemůžete zbavit. Jako v tom filmu od Disneyho…“
Luskl prsty, protože ho nenapadal název.
„Duchů, jež jsem volal, nezbavím se již,“ ocitoval Harvey. „Máš na mysli Goetha. Film přišel později.“

Související knihy

Meister, Derek

Fragment, 2013