Doletěl až ke hvězdám aneb život novináře v totalitní společnosti

space
Období komunismu nebylo pro jeho odpůrce nejjednodušší částí života, zejména pro novináře, kteří chtěli psát především o tom, co se děje za hranicemi naší země. Karel Pacner patřil mezi ty šťastnější – kromě jiného byl i u startu Apolla 11.

Karel Pacner se zejména v minulém století řadil k významným novinářům a tvářím deníku Mladá fronta. Cestoval nejen do Spojených států amerických, ale i do Ruska, kde se seznámil s důležitými lidmi, z nichž někteří se stali jeho přáteli na celý život. Přestože se v období dospívání a raného mládí zajímal spíše o kulturu, nakonec byl nucen stát se populizátorem vědy. A že je věda právě oborem, který ho vynese až na vrchol kariérního žebříčku, pochopil velmi brzy. Není nad to psát o něčem, co vás baví, ač zpočátku musíte přečíst spousty knih a nastudovat mnoho materiálů, abyste rozuměli tomu, o čem chcete psát. Karel Pacner se zhlédl ve vesmíru a kosmonautice, později i ve špionáži. Důkazem toho, že ho práce a témata, o kterých celý život psal, baví, jsou téměř čtyři desítky knih, které dosud napsal.

Kniha Život novináře, s podtitulem „To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc, je autobiografií, která líčí dětství Karla Pacnera, dospívání, dospělost i dobu současnou, kdy už sice není aktivním novinářem, stále má však svým čtenářům mnoho co říci, a to nejen ohledně dávno probádaných témat, ale i co se týče politiky. Vypráví o tom, jak se dostal k novinařině, k tématu vědy a jakými obtížemi procházel nejen v období normalizace. Na čtyři sta třiceti dvou stranách je zaznamenán téměř celý jeho život. A že byl opravdu zajímavý, zjistíte hned po pár kapitolách, kdy píše o svém dětství, které prožil v Janovicích a kde jeho rodiče vlastnili obchod, o který ale přišli kvůli komunistickému režimu. O to smutnější je pak závěr knihy, kdy jim je jejich rodný dům i s obchodem, který byl pro jeho otce vším, navrácen, a Pacner a jeho matka jsou nuceni spatřit už jen poloviční zříceninu s rozpadající se střechou, ztrouchnivělými trámy a vlhkými zdmi.

Kniha je psána jednoduchým, živým jazykem, který, přestože se jedná o autobiografii, nikoliv román, vás vtáhne do děje a procházíte vším, co autor zažil a čeho, občas díky štěstí a správným lidem, se stal svědkem jako například startu Apolla 11. Nejde jen o suchý výčet faktů a událostí, které se autorovi za jeho život staly, místy lze hovořit až o téměř povídkovém vyprávění, kdy čekáte, že už už přijde šťastný konec, ke všemu když víte, že šťastný opravdu byl stejně jako v případě sametové revoluce.

Máte-li chuť se začíst do životního příběhu plného významných událostí novináře a významného vědního popularizátora deníku Mladá fronta, pak si rozhodně knihu Život novináře pořiďte. Stejně tak si ji přečtěte, pokud se chcete dozvědět, jaký život měli novináři a spisovatelé žijící a pracující v minulém, totalitním režimu a jak vypadal zrod Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Občas je nutné si připomenout, jaké praktiky komunisté používali proti lidem, kteří se jim, byť bezdůvodně, nelíbili.

Knihu Karla Pacnera Život novináře aneb „To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc“ vydalo nakladatelství Academia v edici Paměť.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŽivot novináře
aneb To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc

Pacner, Karel

Academia, 2012

Napsat komentář