Na kněze je v dnešní době pohlíženo trochu jako na kuriozitu. Především ve velkoměstech, kde se vlivem stresu, spěchu a stále rychlejšího rozvoje na duchovní potřeby člověka mnohdy zapomíná. Když však kněz navíc žije mezi mladými výtržníky, z nichž někteří byli trestáni, musí čelit přesvědčení, že je nejspíš tak trochu blázen.

Právě díky nepochopení okolí a nutnosti vysvětlovat své postoje a odpovídat na mnohé, často záludné, otázky se však Guy Gilbert utvrdil ve své víře a ledacos nového pochopil. Jako kněz, který pracoval s problematickou mládeží pařížských ulic, ale také se stýkal s politickými špičkami, se navíc naučil o víře a církvi mluvit způsobem, který je srozumitelný každému, bez ohledu na vzdělání nebo společenské postavení. A právě takto, jasně a otevřeně, píše o svém životě v knize Srdce v ohni, který vyšla v nakladatelství Portál.

Zdaleka se však nevěnuje pouze vyprávění svého životního příběhu. Místo v jeho vzpomínkách mají i otázky, které mu během jeho kněžského působení byly položeny, i ty, které si ve chvílích nejistoty kladl sám. Odpovědi na ně hledá v Bibli, u světců a teologů, ale především z vlastních zkušeností se životem zasvěceným Bohu. Krátkými popisy situací, do nichž se dostal, pak dokládá svá přesvědčení a ukazuje, jak silné prožitky a pocity naplnění kněžská služba skýtá.

Nesnaží se však přesvědčovat čtenáře, aby uvěřil v Boha nebo vstoupil do církve, neopakuje známé poučky, ani nezahlcuje složitými teologickými formulacemi. Srozumitelně vysvětluje hlavní pilíře římskokatolické církve a objasňuje jejich význam, zároveň se však nebojí předkládat názory, které nejsou v souladu s oficiálními stanovisky Vatikánu. Pro své postoje má mnoho argumentů, nachází překvapivé souvislosti mezi zdánlivě vzdálenými náboženskými otázkami a často pracuje s předsudky, které lidé vůči církvi mají. Některé vyvrací, k jiným se staví s pochopením, vždy však hledá jejich příčinu a poučení, která by si z nich kněží měli vzít.

A přestože se zabývá hlubokými a složitými problémy, je kniha velmi čtivá a leckdy humorná. Střídají se v ní líčení úsměvných a tragických situací, autorovy úvahy, biblické citáty a zajímavé postřehy delikventů, s nimiž Gilbert pracoval. Vzniká tak působivé ohlédnutí za neobvyklým, naplno prožitým životem, které dokáže oslovit nejen věřící napříč církvemi, ale také nejednoho ateistu.