Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce – člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda (např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových médiích mění na definice. Nerozumné se rovná neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení. Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno, a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.

Jednorozměrný člověk

Autor: Herbert Marcuse
Přeložil: Miroslav Rýdl

Počet stran: 352
Vazba: brožovaná
Formát: 131×199 mm
ISBN: 978-80-262-2282-8
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Jednorozměrný člověk vydalo nakladatelství Portál.

Ukázka z knihy

V míře, v níž se stává reálnou možností osvobození od nedostatku, které je konkrétní substancí vší svobody, ztrácejí svobody příslušející nižšímu stupni produktivity svůj dřívější obsah. O svou základní kritickou funkci ve společnosti jsou oloupeny nezávislost myšlení, autonomie, právo na politickou opozici. Zdá se, že tato společnost je stále více s to uspokojovat potřeby jednotlivců způsoby své vlastní organizace. Taková společnost může právem požadovat, aby byly její principy a instituce akceptovány, a může omezovat opozici na diskusi a požadování alternativních politických praktik jen v rámci statu quo. Zdá se, že v tomto ohledu je málo důležité, zda se stále většího uspokojování potřeb dosahuje pomocí autoritativního, či neautoritativního systému. V podmínkách stoupajících životních standardů se jeví nesouhlas se systémem jako takovým jako společensky nesmyslný, a to tím více, čím více by vedl k citelným hospodářským a politickým újmám a ohrožoval hladké fungování celku. Aspoň pokud jde o uspokojování životních potřeb, není, jak se zdá, žádný důvod, proč by se měla výroba a rozdělování statků a služeb rozvíjet prostřednictvím konkurence mezi individuálními svobodami.

K dispozici máte i kompletní ukázku.

O autorovi

Herbert Marcuse (1898–1979) byl původně německý, později americký sociolog a filozof židovského původu, představitel tzv. frankfurtské školy a neomarxismu. Věnoval se tématům jako vliv kapitalismu, zábavní kultury a moderních technologií a ve své době podal originální kritiku vědy a racionálního myšlení.

Zdroj informací: Portál

Nakladatelství Portál bylo založeno v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.

Související knihy

Marcuse, Herbert

Portál, 2025