„Čas zaživa pohřbených“, aneb 50. léta 19. století

ramus PR uvodni (1)
Jaká byla 50. léta 19. století? Víme o tomto období dost? Často se zde klade důraz na politické represe a nemalý rozvoj  hospodářství. Je to ale všechno, co tato éra může nabídnout? Seznamte se s publikací české autorky Magdalény Pokorné, která se tématu věnuje v několika blocích.

Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby. Je prvním souhrnným průhledem do padesátých let 19. století, která jsou označována, i když nepřesně, jako doba Bachova absolutismu či poetičtěji Janem Nerudou jako „čas zaživa pohřbených“ a která se vykládala s důrazem na politickou represi či na rozvoj hospodářství („stát dvou tváří“). Publikace se skládá ze tří bloků: Revoluční ideály, Žitá realita a Porevoluční synergie. Přes útlum veřejného života nebylo tehdy zcela zapomenuto dědictví revoluce 1848, že se lidé mohou prosadit díky svým znalostem a schopnostem, že i jejich hlas bude slyšet, když se nevzdají, využijí příležitosti, respektive budou je i iniciativně hledat.

Jen žádný rámus, pánové!

Česká společnost v padesátých letech 19. století
Autorka: Magdaléna Pokorná

Počet stran: 712
Vazba: brožovaná
Formát: 160×240 mm
ISBN: 978-80-200-3531-8
Doporučená cena: 895 Kč

Knihu Jen žádný rámus, pánové! vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Pravomoci obyvatel se zvýší, bude zrušena cenzura, bude zaručena rovnoprávnost mezi národy. František Palacký tedy podal právnický výklad pojmu, upozornil na jeho morální aspekty a zodpovědnost jednotlivců. Při konstituci moc zákonodárná spočívá, vykládal, nejen v rukách panovníka a ouředníků, ale společně v rukách panovníka a národa. Vděčnost a uznání patří „nejmilostivějšímu císaři a králi“, ale národ získal „nových a velice důležitých práv“, ale „rozumějme si dobře a vězme to hned z počátku, že řádných povinností svých proto zbaveni nejsme“. Lapidárně pak Palacký shrnoval, že zatímco dříve bylo práv málo a povinností mnoho, „nyní přidáno jest nám práv, aby bylo dosaženo rovnováhy“. Ani robota nebude, kde ještě existuje, zrušena, „poněvadž jsou to dluhy na gruntech selských původní, starodávné a řádně zděděné“. Ale konstituce robotnímu lidu prospěje tím, že se o její další existenci bude veřejně jednat. Kdo se něčím proti právu proviní, bude spravedlivě souzen.

Můžete si přečíst kompletní ukázku.

O autorce

doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. je vědecká pracovnice Oddělení moderních kulturních a sociálních dějin Historického ústavu AV ČR. Ve své práci se zaměřuje na českou společnost 19. století s důrazem na dějiny cenzury, historické vědomí, výzkum období tzv. Bachova absolutismu. Je autorkou či spoluautorkou mnoha odborných publikací. V roce 2008 získala Cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin za knihu Božena Němcová. Korespondence I–IV vydané v letech 2003–2007. V roce 2009 pak Cenu Nakladatelství Academia za knihu Josef Němec. Neobyčejný muž neobyčejné ženy.

Zdroj informací: Historický ústav AV ČR


academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJen žádný rámus, pánové!
Česká společnost v padesátých letech 19. století

Pokorná, Magdaléna

Academia, 2025

Napsat komentář