A protože jde o hlavní hrdinku knihy s název Mají v nebi skleničky?, tak si můžete být jistí tím, že  všechny ty změny i jak se patří okomentuje. Tedy, aspoň to tak napsala Martina Preissová (*1975). Pokud jste vyprávění malé Marjánky již četli, pak máte přede mnou náskok. Kniha totiž v roce 2021 vyšla v nakladatelství CPress v prvním a letos již v druhém vydání.

Něžně naivní, leč o to víc upřímné glosy venkovského děvčátka komentují rok 1989 a 1990. Jak se žilo rodině vinařů a malířů na jižní Moravě v časech, kdy fungovala železná opona, jaké pocity vyvolal průběh sametové revoluce v obyčejných lidech, ale také, co nového přineslo otevření se světu, na to vše nahlíží děvčátko svým osobitým způsobem. Její otázky čtenáře pobaví, ale také přimějí k zamyšlení. Možná by byl svět mírumilovnější, kdyby dospělí neztratili dětskou duši.

Holčička, pro niž se autorka inspirovala svým vlastním životem, rozumuje nad každodenními rodinnými událostmi i vztahy v rodině:

Maminka totiž vždycky ví, co si tatínek myslí. A ví to i tehdy, když si tatínek myslí, že si nic nemyslí. Prý to ženy mají vrozené a prý to Marjánka, aspoň podle slov maminky, bude v dospělosti umět také. (str. 48)

Často se musí vyrovnávat také se smrtí, která k životu neoddělitelně patří. Ať již jde o odchod rodinného příslušníka, nebo lidí, kteří nějakým způsobem ovlivnili její vývoj:

Když se Marjánka večer choulila v peřině ve svém setmělém pokoji, vzpomněla si, že se zapomněla zeptat, co jsou to ty poslední věci člověka. Asi to jsou starosti, které starému člověku na konci života zbyly a on se o ně musí s někým podělit. Tak jak to dnes udělal i pan profesor Prorok. (str. 73)

Marjánka mimoděk zachycuje i různá stádia lásky. Jak i ta samozřejmá může skoro zmizet a jak je důležité za ni bojovat. Prožíváme s ní i nejistotu ze změn ve společnosti, kdy ani dospělí neví, co je čeká, natož aby to chápalo malé dítě.

Nikdo se nesmál, nikdo nenadával. Takhle nějak to asi vypadá, když se něco hroutí. Začíná to tichem. (str. 88)

Připomněla jsem si, jak snadné bylo před rokem osmdesát devět slevit ze svých zásad – do strany vstoupily tisíce lidí jen proto, aby nepřišly o zaměstnání. A po převratu zase mnoho kovaných kádrů rychle převléklo kabáty, jen aby nepřišli o postavení a moc.

Vtipné vyprávění o zlomových chvílích života jednotlivců i celé společnosti z pera známé herečky vás pobaví i nadchne a já se vůbec nedivím, že se dočkalo nového vydání. Knihu s poetickým názvem Mají v nebi skleničky? doprovází ilustrace Matěje Pospíšila. Možná i díky nim budete na rozpacích, zda jde skutečně o knihu pro dospělé (ty většinou ilustrace postrádají), ale Marjánčino vyprávění je doopravdy určeno jim. Má nám totiž připomenout, jaké to je být dítětem ve světě dospělých.

Jsem moc ráda, že jsem i já měla možnost se s prvotinou Martiny Preissové setkat a zavzpomínat spolu s Marjánkou na časy, kdy se všechno měnilo…

Související knihy

Preissová, Martina

CPress, 2025