Knihu Přibližné řešení vydalo nakladatelství Mystery Press.

***

„Jak jsem ti tam tehdy dával hádanky,“ upřesňoval major Moldánek lokalizaci jistý restaurace na rozhraní Vinohrad a Žižkova.
„Aha,“ já na to. „A kdy byste teda moh?“
Zasmál se, ale tak, jako by se smál něčemu, na co ani zrovna moc nemyslí. „Co takhle nějak za hodinu, Otakare? Kdopak ví, kdy budu mít zase čas.“
Povídám, že teda za hodinu a že děkuju.
Bylo ubrečený všední odpoledne v úterý posledního října. Před chvilkou jsem přišel z práce, něco jsem si vzal k jídlu a zrovna jsem se rozmejšlel, jestli přece jenom nemám zaskočit za Housetem, když jsme se viděli včera a sejít se měli až zejtra, protože u nich dneska prali. S tím nic nenaděláte, v každým činžáku je to stejný, ať je, jak chce, velkej; nevyužijete svůj nalinkovanej den a dalších čtrnáct dní jste odkázaný na starý vojenský dynamovky, co jste už dávno nevyhodili jen z piety, ležej ve skříni úplně vespod a neoblíkli byste si je ani ve fabrice pod montérky – ačkoli máma říká, že po tom, co je zašila v rozkroku, jsou ještě pořád docela dobrý, a co že to má bejt za dětinství honit vodu trenýrkama, který stejně nejsou vidět.
Obávám se, že jsem začal zprostředka; měl jsem začít o den dřív v úplně jiný hospodě, než je ta výše zmíněná na rozhraní Vinohrad a Žižkova, kde jsem se měl sejít s majorem Moldánkem. Ta, ve který jsem se s majorem Moldánkem sice sejít neměl, ale ve který jsem měl začít (řek bych, že teď už to musí pochopit i dvouletý dítě opilejch rodičů), je u stanice tramvaje poblíž Pragokovu ve Strašnicích a podle hostinský Stehnový se jí říká U Dvouch stehen, i když se jmenuje lautr jinak – ne že by o to hostinská zvlášť stála, ale Stehnová se opravdu jmenuje a vzhledem k jejím dolním končetinám je to nomen omen, jak tomu říká jeden můj známej vzdělanec jménem Letenský.
V týhletý hospodě maj vzadu v lokále každý pondělí sleziny čundráci z T. O. Yukon a na kvasnicovou dvanáctku a za písničkama tam choděj i další trampové z jinejch part. Mě tam před dávnejma časama zatáh kamarád z fabriky Olda Nývlt a já si zvyk tam chodit, i když skutečným trampem, aspoň jak to oni brali, jsem se nikdy nestal. Nikdo z nich to po mně taky nikdy nechtěl – snad proto, že uznávaj mý kvality jinýho druhu; tak třeba to, že jsem nejvíc ubouch na Machrově bácmetru, když jsem mu ho napřed strhnul a pak spravil a sešteloval na větší zatížení, že jsem dobrej punčér, že je se mnou sranda, a ještě k tomu mám tu pověst – no, o tom pozdějc. Trampský štamgasti U Dvouch stehen ostatně dokážou bejt natolik tolerantní, že na svejch slezinách od loňska vítaj i typickýho kohinóra Fandu Kelnera, zpěváka naší závodní kapely, kterej sice žádnou dobrodružnou pověst nemá (leda že mu před pár lety puberťačky říkaly Strašnickej Cortés), ale zase náramně válí na kytaru. No nic – to jen abyste si udělali povšechnej obrázek o tý společnosti i o mně; podle mý oblíbený literatury mi říkaj Biggles.
Jak už jsem se zmínil vejš, choděj tam i čundráci z jinejch part, mezi nima karlínský Modravý stíny – i když to maj přes ty kopce trošku z ruky. Seznámili jsme se s nima skoro už před rokem. Šerifskou hvězdu u nich nosí Rony, celkem ráznej kluk, ale opravdu jim šéfuje Maky. Tahle holka je u nich nejen nejstarší, ale taky největší – a ještě k tomu se zabejvá různejma dost nezvyklejma věcma; například propaguje ženskej box a už devět let hraje na piáno. A právě kvůli tomu piánu… aha!

————————————

Stáhněte si celou ukázku.

————————————

O autorovi

Jaroslav Velinský (1932–2012) byl horník, soustružník, noční hlídač v zoo, umělecký pracovník libereckého Divadla hudby, reklamní grafik a od konce šedesátých let spisovatel. Ve volném čase tramp, muzikant a písničkář (pseudonym Kapitán Kid), který stál u zrodu hudebního festivalu Porta. Autor sci-fi, dobrodružných a především detektivních příběhů, jejichž neznámějším hrdinou je „český Phil Marlowe“, detektiv-amatér Ota Fink. Dříve než podlehl vlivu americké drsné školy, napsal Jaroslav Velinský několik detektivek úplně jiného ražení. Případy penzionovaného kriminalisty Augustina Velikého a jeho přátel se odehrávají v kulisách města, které silně připomíná Liberec, a svými zločiny i literárním stylem se blíží černému humoru. V roce 2023 vyšla také jeho kniha Strašidlo minulosti.

Zdroj informací: Mystery Press

---

Nakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. V současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo např. Angličany Stevea Robinsona a Tima Weavera, ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Související knihy

Přibližné řešení
Případ bezděčného detektiva Oty Finka

Velinský, Jaroslav

Mystery Press, 2025