Ať tak či tak, je tu právě pro vás kniha s příhodným názvem Každý den je Valentýn s podtitulem Láska kvete po celý rok. Román napsala knihkupkyně, fejetonistka a autorka knihy Přes práh (Rosier, 2022) Aneta Kollerová Mašková (*1990) a vydalo ho nakladatelství Cosmopolis.

Ač mi jméno autorky nic neříkalo, zaujala mě anotace titulu a jsem moc ráda, že jsem tuto milou jednohubku neminula. Oproti jiným romanticky laděným knihám totiž nabízí příběh plný humoru, vlídnosti i mezigeneračních interakcí.

Hlavními postavami jsou důchodkyně Bronislava, její vrstevnice Vilma a čtyřicátnice Ema. Bronislava miluje knihy, květiny a čaj, a ač má tři dcery, žije vcelku osamělý život. Oproti tomu čtyřikrát rozvedená Vilma o květiny pečovat neumí, miluje kávu a ze všeho nejraději mluví. K tomu, aby nemluvila sama pro sebe, má souseda Bruna, se kterým se věčně hašteří. Do starého domu k Vilmě a Brunovi se přistěhuje Ema, květinářka, která už na lásku nevěří. Tedy kromě té k práci. Jenže Vilma se rozhodne najít jí manžela, a když ta si něco umíní…

K této rozdílné čtveřici hned na začátku přibyde mluvící papoušek. Prostě vletí Bronislavě do bytu a úplně převrátí její život. Každý totiž potřebuje mít s kým prohodit slovo, sdílet své radosti i trápení.

Lidé a květiny mají jedno společné. Uvadnou bez pozornosti a hlavně lásky.
Láska. To je odpověď i lék. V jednom. Na všechno.
Avšak jakoby její dům rozkvetl. Najednou tu byl někdo, s kým mohla mluvit a o koho se starat. (str. 55)

Román nás upozorňuje, jak často pro samou práci a zaneprázdněnost nemáme čas na vztahy, jak zanedbáváme své rodiče, ale na druhou stranu přináší naději, že láska kvete v každém věku a že každý by měl mít někoho (něco) skutečně rád. A jestli něco stojí za oslavu v každý den, pak je to právě láska. Ale zároveň ona životní moudra autorka sděluje ve velmi odlehčeném, nemravokárném stylu.

„Protože lásku bychom měli oslavovat každý den. Nikoliv jen jeden den týdnu. Každý den bychom si měli udělat Valentýn! Rozumíš mi? A neměli bychom ho omezovat jen na partnerské vztahy, ale měli bychom oslavovat lásku jako takovou. Lásku člověka k člověku. Měli bychom být rádi, že jsme tady, a mít se navzájem rádi. Být k sobě uctiví a laskaví.“ (str. 79)

Moc se mi líbila sousedská dynamika vztahů, Vilmina neodbytnost i Bronina proměna. U některých dialogů a situací jsem se nad stránkami smála nahlas. A docela jsem měla chuť se vypravit do malého květinářství a poznat všechny kolem něj osobně. Nebo si domů pořídit dalšího papouška (ano, jednoho tu už máme)…

Osobně si myslím, že konverzační a situační humor obsažený v knize by byl nosný i pro filmové plátno. Obzvlášť břitká vyřídilka paní Vilmy by se tam vyjímala. Třeba se námětu některý z filmařů ujme. Zkrátka a dobře, pokud se chcete pobavit a příjemně naladit, pak si knihu Každý den je Valentýn určitě pořiďte, nebudete litovat.

Knihu Každý den je Valentýn vydalo nakladatelství Cosmopolis a můžete je zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.

Související knihy

Kollerová Mašková, Aneta

Cosmopolis, 2024