Jak Německo porušilo mnichovskou dohodu

Z_Prahy_po_Mnichovu
Chcete nahlédnout do našich dějin očima člověka, který byl přítomný u mnoha důležitých okamžiků? A zajímají vás především události, ke kterým došlo na konci 30. let 20. století? Pak si nenechte ujít sbírku korespondence amerického diplomata George Frosta Kennana.

Výběr z Kennanovy diplomatické i osobní korespondence od října 1938 do září 1939, kdy působil jako tajemník amerického vyslanectví a později generálního konzulátu v Praze. Depeše a zprávy určené většinou americkému ministerstvu zahraničních věcí analyticky rozebírají např. události sudetské krize, Mnichova, okupace českých zemí a vznik Slovenského státu. Analyzují česko-německé a česko-slovenské vztahy, sledují postupně se rozvíjející antisemitskou politiku, rozebírají situaci na Podkarpatské Rusi a začlenění bývalého Československa do středoevropského prostoru a jeho vztahy s Polskem a Maďarskem. S fotografickou přesností popisují 15. březen 1939 v Praze, jakož i příjezd říšského protektora do Prahy a celkovou atmosféru těchto ponurých dní. Všímají si i ozbrojených střetů podél slovensko-maďarské a česko-polské hranice. Analyzují ekonomickou situaci Protektorátu i samostatného Slovenského státu a vývoj české a slovenské měny. Většina depeší sleduje všeobecné trendy v obou částech bývalého Československa, činnost protektorátní vlády a nálady obyvatelstva. Soubor depeší doplňuje jedna souhrnná zpráva z října 1940, která sumarizuje rok a půl trvání Protektorátu Čechy a Morava. Kladem Kennanových zpráv je objektivnost, nezaujatost, faktografická přesnost a schopnost důkladné analýzy a následné pronikavé syntézy.

Z Prahy po Mnichovu

Diplomatické zprávy 1938–1940
Autor: George Frost Kennan
Přeložila: Jana Odehnalová

Počet stran: 284
Vazba: brožovaná
Formát: 155×230 mm
ISBN: 978-80-2003-201-0
Doporučená cena: 365 Kč

 

Knihu Z Prahy po Mnichovu vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

V pondělí 13. ráno jsem vstal brzy a do úřadu šel pěšky. Špatné počasí přetrvávalo: sychravý, nepříjemný vítr, zamračeno, sněhové přeháňky. Ranní zprávy byly stejně tak zlověstné jako počasí. Sidorova vláda, kterou Češi zrovna jmenovali na Slovensku, to evidentně měla velice těžké. Její nepřátelé, které tvořily nejpopulárnější postavy z Hlinkovy gardy, byli buď zavření ve vězení, nebo prchli do Německa a ve vídeňském rozhlasu slovensky veřejně pranýřovali novou vládu. Jejich neutěšená situace nevěstila v obou případech nic dobrého, pokud šlo o vyhlídky na pokojný politický vývoj na Slovensku.
Odpoledne přineslo zprávu, že bývalý premiér Tiso, kterého Češi zrovna odstranili z úřadu, jel do Berlína jednat s Hitlerem. Tím se potvrdilo to, co mnozí z nás vnímali jako zneklidňující nedostatek jasnosti v německé politice. V té době nikdo nechápal, že se chystala past, která měla přivodit konec Československa.
Toho večera jsme měli na večeři pozvané hosty. Všichni si mysleli, že nezávislost Slovenska je dost pravděpodobná. Spekulovali jsme, co se stane s Podkarpatskou Rusí. Během večeře volal vyslanec. Byl svolán slovenský parlament na 10.00 hodin druhý den dopoledne. Měl se zúčastnit Tiso. Slovensko téměř určitě vyhlásí samostatnost.
Dva z mých hostů urychleně odešli šifrovat telegramy. Zavolal jsem příteli, který měl noční službu v jednom vládním úřadu. Řekl, že před půlnocí zřejmě vyjdou důležité zprávy, a vyzval mě, abych si nechal zapnuté rádio. Ale rádio nemělo co nabídnout, a tak jsme u něj seděli a spekulovali až do půlnoci.
Poté, co hosté odešli, jsem šel na vyslanectví, kde dokončovali telegramy. Brzy ráno jsme Elbrick a já šli spolu pěšky domů s pocitem maximálního znepokojení.
Asi ve čtyři hodiny toho rána mi zavolal přítel z úřadu cenzora, aby mi řekl, že zatím nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení, ale že mají zprávy o přesunech německých jednotek skrz Drážďany a Salcburk.
Přišel další šedivý den (úterý, 14. března). Všichni jsme přišli do úřadu brzy. Každý byl trochu unaven. Snažili jsme se rozluštit ty přesuny vojáků. Jak Češi, tak Němci trvali na tom, že se nejedná o nic víc než o běžné přesuny vojáků na přehlídky, které se mají konat ve větších městech. To bylo dost dobře možné. Celá střední Evropa byla nervózní a v řečech se často přehánělo. (str. 136–137)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

George Frost Kennan (1904–2005) byl americký diplomat, historik, politolog a rusista specializující se na dějiny a politiku Sovětského svazu. Je nositelem dvou Pulitzerových cen a mnoha dalších ocenění.

Zdroj informací: Kosmas


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZ Prahy po Mnichovu
Diplomatické zprávy 1938–1940

Kennan, George Frost

Academia, 2021

Napsat komentář