Vesmírný kolonialismus

Silverberg_DoluKZemi
Dějiny lidského rodu jsou protkané dobyvatelskými výpady různých mocností, jež často přerostly v dlouhodobou politiku kolonialismu. Pod záštitou zdánlivé nadřazenosti vnucuje jedna civilizace své představy o světě tomu, koho si podrobila. A tento (zlo)zvyk si lidé ochotně přenesou i mimo rodnou planetu.

V polovině června 2020 nabídlo nakladatelství Argo českým čtenářům nový překlad knihy Roberta Silverberga Dolů k Zemi (Downward to the Earth, 1971, česky prvně 1995). Aktuální českou verzi připravil autorův jmenovec Robert Tschorn.

Robert Silverberg (* 15. 1. 1935) je multižánrový a velice produktivní americký autor, jehož spisovatelská kariéra začala v polovině minulého století. Výčet prací vydaných pod jeho pravým jménem, případně pod některým z pseudonymů, jde do stovek. U nás vstoupil do povědomí čtenářů hlavně jako autor sci-fi a fantasy literatury. Přes fascinující počet románů a povídek na Silverbergově kontě se ale česká čtenářská veřejnost dočkala stěží pár desítek překladů.

Nové vydání Dolů k Zemi zahajuje autorova předmluva, z níž se mimo jiné dozvídáme, že on sám dlouhou dobu vnímal tento román jako spíše nevydařený. Jakýkoli pozitivní ohlas a úspěch pak pro něj znamenal obrovské překvapení. Ve stejné předmluvě se Robert Silverberg přiznává k inspiraci literárními koloniálními ikonami Rudyardem Kiplingem a Josephem Conradem. Základní dějová linie Dolů k Zemi přivádí čtenáře na planetu Belzagor, jež prošla typickým vzorcem britského kolonialismu. Čtenář potkává hlavního hrdinu Edmunda Gundersena ve chvíli, kdy se na Belzagor vrací. Dle svých slov by si přál odčinit hříchy, jichž se před řadou let za svého působení na tomto místě dopustil. Během doby, po niž byl pryč, se planeta vrátila pod správu původních obyvatel – dvou inteligentních ras nildoror a sulidoror. Ti první vzdáleně připomínají pozemské slony (chobot, rozměry a tak), ti druzí pak spíše vzrostlé lidoopy. Podobně jako u většiny dobyvatelů, i zde se lidé dopustili chybné interpretace místních zvyklostí založené na prosté podobnosti druhů. Výsledkem byla arogance, ignorance a obecné přehlížení skutečné intelektuální úrovně domorodců. Gundersen během své správcovské kariéry z této šablony nijak nevybočoval. Postupně se dozvídáme různé části historie intervence lidské i specificky Gundersenovy. Sledujeme jej na pouti v doprovodu skupiny nildoror do místa, kde dochází k obřadu znovuzrození. Jedná se o proces opředený mnoha tajemstvími. Přesto se ho hlavní hrdina cítí povinován zúčastnit, aby tak odpykal něco ze svých provinění.

Úvodní partie románu podporují dojem navozený předmluvou, totiž že celý příběh bude představovat jen jakousi projekci běžného kolonialistického vzorce za použití nových, mimozemských kulis. Opak je ovšem pravdou. Zanedlouho totiž tuto šablonu smete ze scény osvědčené Silverbergovo mistrovství. Životní osudy Edmunda Gundersena naberou zcela nový a rozhodně nečekaný směr.

Už dlouho jsem se na žádnou knihu netěšil tak jako na Dolů k Zemi. Připomeňme, že spatřila světlo světa už před padesáti lety a na její titulní stránce si hoví jméno jednoho z nejslavnějších science fiction autorů všech dob. A musím říci, že jsem ani na minutu nebyl zklamán. Dokonale vylíčená atmosféra, skvěle zmapované prostředí cizí planety i její flóry a fauny, k tomu bezvadně postavený příběh s nečekaným rozuzlením – to všechno představuje záruku kvality. Přidejme ještě profesionálně zpracovaný překlad Roberta Tschorna a máme před sebou román, který bez problémů obstojí v konkurenci moderních děl, aniž by působil jakkoli zastaralým dojmem. Přiznejme si, že takových děl a autorů nenalezneme v historii literatury mnoho.

Sto devadesát stran vázaného vydání vyplňuje kromě Silverbergovy vlastní předmluvy šestnáct kapitol. Celý svazek pak uzavírá pětadvacetistránkové povídání O autorovi. Můj oblíbený bonus představuje i všitá textilní záložka. Já vím, je to taková drobnost, ale mě vždy potěší.

Se změnou nakladatele a překladatele se pojí i nová obálka. Ve srovnání s tou původní z dílny Jima Burnse je obrázek Tomasze Marońskiho uchopen ze zcela jiného úhlu. Zatímco Burnesova obálka působí, alespoň na mě, velice akčně, divoce, až agresivně, nová verze podtrhuje spíš onu romantickou a filozofickou linku románu Dolů k Zemi. Mně osobně se tato nová varianta líbí víc. Jako by sama o sobě promlouvala a přímo vábila k přečtení obsahu, jenž ukrývá.

Patříte-li k oné čtenářské menšině, která se s dílem Roberta Silverberga setkává poprvé, věřím, že po přečtení Dolů k Zemi sáhnete i po ostatních u nás dostupných titulech. A nás ostatní snad oživený překlad přiměje k revizi obsahů našich knihoven a opakované četbě knih, jež v nich pod jménem tohoto plodného autora uchováváme.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDolů k Zemi

Silverberg, Robert

Argo, 2020

Napsat komentář