Král Šumavy (r. Karel Kachyňa, 1959), jímž se zabývá tato kolektivní monografie (otevírající edici České kino), patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“. S popularitou („kultem“) titulu přitom úzce souvisí jeho „nejdůležitější“ funkce, spočívající zejména v dlouhodobém (de)formování historické paměti. Funkce, kterou plnil (plní) programově, která byla (je) podstatou jeho ideologického obsahu. Jedná se zkrátka o výrazný „film paměti“ (Erinnerungsfilm).
Paměťová role je podmíněna recepcí, tedy sledovaností či návštěvností a diváckým ohlasem. Proto se kapitoly prvního oddílu zabývají právě tématem recepce, doplněným ještě o fenomén filmové hvězdy, kterou je zde představitel hlavního hrdiny – Jiří Vala.
Co se pak týče geneze/produkce filmu, Král Šumavy byl připravován v době, kdy československá kinematografie vstřebávala protichůdné změny v kulturní politice KSČ, jež byly iniciovány jednak chruščovovským „táním“ a jednak opětovným utažením šroubů na sklonku 50. let. Po kritickém banskobystrickém festivalu čs. filmu (v únoru 1959) začal být Král Šumavy urychleně realizován jako prototyp „ideálního filmu“ v éře „dovršení kulturní revoluce“, jako snímek vskutku propagandistický, tedy divácky atraktivní.
Následující oddíl se ve dvou kapitolách zabývá dílčími filmovými složkami – kamerou a hudbou/zvukem. Právě kameramanský styl Josefa Illíka a hudba Miloše Vacka se – vedle ideového náboje, režisérské práce a hereckých výkonů – dostaly do popředí zájmu dobových recenzentů.
Vlastní analýza filmu jako systému vztahů spočívá ve dvojím syntetickém a interpretačním přístupu. První kapitola čerpá z nejnovějších metodologických podnětů „nové filmové historie“; je aplikací „bordwellovské“ poetiky filmu, prokazováním platnosti teze, že ideologie, rétorická manipulace, Krále Šumavy funguje na základě pnutí (disonance) mezi vyprávěním a stylem. Druhá kapitola volí (naopak) „reverzní“ přístup. Vychází z myticko-rituální (liminární) podstaty komunismu i jeho „nejdůležitějšího umění“. Z hlediska typologie lze na Krále Šumavy pohlížet jako na (re)verzi „mýtu o konci světa a jeho obrodě“, mýtu o „návratu krále“, jinak též jako na průběh (přechodového, iniciačního) rituálu – s výraznou liminární fází, žánrově přitom odpovídající hororu nebo thrilleru.
Poslední oddíl, nazvaný „Filmy a dějiny na hranicích“, přináší některé (zvláště historické) kontexty či exkurzy: Jednotlivé kapitoly katalogizují české filmy o pohraničí, tzv. „hraničářské filmy“, přibližují průběh a okolnosti vzniku Pohraniční stráže, její organizační rámec a vývoj, seznamují s fenoménem šumavských kurýrů a převaděčů, „Králů Šumavy“, jakož i s informacemi o usmrcených na čs. železné oponě v letech 1948–1950.

Ukázka z knihy

Tato kapitola se věnuje fenoménu filmové hvězdy v období přelomu 50. a 60. let, kdy byl Král Šumavy uváděn v kinech, a to na příkladu herce Jiřího Valy, který ve filmu vytvořil hlavní roli strážmistra Karla Zemana. Konec 50. a první polovina 60. let představují období, kdy filmová kariéra Jiřího Valy vrcholila (pokud bereme v potaz pouze jeho role v celovečerních filmech, nikoli v televizi), zároveň se však jednalo o velmi specifické období z hlediska fenoménu filmových hvězd. Nejprve je tedy nutné definovat pojem filmové hvězdy jako takové a objasnit specifický kontext v Československu daného období. (str. 128)

Král Šumavy

Komunistický thriller
Autor: Petr Kopal

Počet stran: 596
Vazba: brožovaná
Formát: 183×231 mm
ISBN: 978-80-200-2936-2,978-80-87292
Doporučená cena: 595 Kč

Knihu Král Šumavy vydalo nakladatelství Academia. A nezapomeňte si přečíst ukázku.

O autorovi

Mgr. Petr Kopal, Ph.D., je historik (medievista) zabývající se rovněž filmem jako pramenem, fenoménem „film a dějiny“ („filmovou medievistikou“). Od roku 2008 pracuje v ÚSTR, kde je garantem projektu Film a dějiny a editorem stejnojmenné knižní řady. Paralelně či komplementárně se zabývá dějinami ideologie/propagandy, tedy i počátky politického myšlení, „počátky národa“ (na příkladu Kosmovy kroniky).

Zdroj informací: kosmas.cz

O edici

Záměrem ediční řady České kino, kterou koprodukují Nakladatelství Academia a Ústav pro studium totalitních režimu (kde se především na výzkum filmové propagandy specializuje projekt Film a dějiny), je nabídnout čtenářům formou tematicky i metodologicky pestré analýzy, mozaiky, možnost seznámit se vždy s jedním významným či jinak pozoruhodným titulem české kinematografie. Každý svazek poskytne informace o genezi snímku, o jeho tvůrci/tvůrcích i dobovém kontextu. Analýza by se měla soustředit jak na jednotlivé složky, tak na totalitu (celek), na film jako systém vztahu.

Zdroj informací: nakladatelství Academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953, původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Související knihy

Kopal, Petr

Academia, 2019