Ukázka z knihy Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina

Moje deti tvoje deti nase stastna rodina
Naučte se vycházet s nesourodou skupinou nevlastních i vlastních sourozenců, bývalých partnerů či prarodičů a objevte kouzlo harmonické rodiny.

Přinášíme vám ukázku z knihy Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina,
kterou vydalo nakladatelství Grada v edici Pro rodiče.

 

Role a očekávání v komponované rodině

Malá hádanka na úvod: v bytě bydlí otec, matka, dcera a syn (vlastní i nevlastní). Kolik se jich sejde kolem stolu ke společné večeři? Řekli byste čtyři? Tak počítejte s námi: otec, matka, nevlastní otec, nevlastní matka, dcera, syn, nevlastní dcera, nevlastní syn, nevlastní bratr a sestra. Manžel a manželka. Milenec a milenka. Exmanžel a exmanželka. Strýc a teta. A to jsme zatím jenom v rodině. V životě zastáváme mnoho rolí.

 

Jsme tvořeni svými rolemi

Každý z nás byl obsazen do mnoha rolí a během života jich přibývá. Každá role reprezentuje určitý model jednání – vytváříme si v nich odlišné komunikační vzorce i vzorce chování. Proč váš manžel telefonuje se svojí maminkou jiným hlasem než s kamarádem? S každou rolí je totiž spojeno určité očekávání – něco jiného očekáváme od matky a něco jiného od otce, od dcery či syna.

 

Umíte si představit, že někdo je dobrý manažer a špatný rodič? 

Umíte si představit, že někdo je špatný partner a dobrý rodič? 

Víte, čím to je?

Každý z nás hraje více rolí, nejen nezávisle (kolega v práci, zákazník v obchodě), ale i souběžně ve vztazích (máte současně rodičovskou roli a partnerskou, tedy jste zároveň matkou a ženou či otcem a mužem). Pod pojmem „role“ můžeme chápat pozici, se kterou se pojí nějaká očekávání; v případě formálních rolí jde o očekávání vnější a v případě našich vlastních o očekávání vnitřní. S rolí se více či méně ztotožňujeme či neztotožňujeme. Někdy je náročné ztotožnit se třeba s rolí macechy či otčíma – když mají navíc v naší kultuře negativní kontext.

 

Malý divák velkým hercem

Svým budoucím rolím se učíme od malička tím nejjednodušším způsobem: díváme se, jak to zvládají ti velcí. Tak si vytváříme postoje a představy, jak budeme jednou vystupovat my, například „chci být jako táta“ nebo „nikdy nebudu jako máma“.
Obsah rolí samozřejmě neovlivňuje jen situace v (širší) rodině, ale i společenská a kulturní norma zastoupená třeba i školou nebo médii – výrazně se tak podílí na dětské představě, že máma pečuje o děti a domácnost (nebo naopak dělá ředitelku hutí), zatímco táta vydělává peníze (nebo naopak v noci vstává a vaří fenyklový čaj).
Společenské normy se velmi rychle mění a adaptace rodinných rolí tento vývoj leckdy nestíhá, tradiční vzory selhávají v nových životních situacích. Jak má vypadat dobrá, úspěšná, dokonalá máma dnes, když je život jinde než před dvaceti lety? Co má pro rodinu dělat správný, dobrý táta? Jaké vzory mají dětem předávat, aby je přijaly za své? A budou jim k něčemu za dalších dvacet let, až přijde čas na jejich uplatnění?
Rodinný systém potřebuje především vyváženost. Můžeme ji nazvat harmonií mužsko-ženského vzoru. Pokud jeden z rodičů zaujímá roli matky – starostlivé, milující ochranitelky a utěšitelky, klidného a tolerantního elementu, druhý rodič by se měl zhostit role vyzyvatele k odvaze a riskování, důsledného, až autoritativního. Oba principy, jsou-li v rovnováze, pracují ve prospěch dítěte, které má před sebou jako vějíř rozevřený pestrý repertoár lidských postojů, schopností a strategií, z něhož může čerpat poučení. Dospívající dívka například potřebuje „otužit“ a zažít přijetí ze strany muže tak, aby v dospělosti dokázala vytvořit vyvážené partnerství s chlapcem, který jí bude partnerem, a ne otcem. Dospívající, maminkou opečovávaný hoch zase potřebuje mužským vzorem „otužit“ k vytrvalosti a spolehlivosti tak, aby později navázal vztah se ženou jako zodpovědný dospělý muž, a ne jako puberťák.
Velikou výhodou komponovaných rodin je široká paleta ženských a mužských modelů s rozličnými přístupy. Děti tak mohou získat více pohledů, které jsou pro život užitečnější; nebudou nuceny být uzavřeny do modelu jednoho (pokud jim zrovna nesedí), ale mohou najít modely, se kterými bude více ladit jejich osobnost.

———————————-

Prolistujte si celou ukázku.

———————————-

Iva Kyselá

Iva Kyselá je spoluautorkou projektu Akademie rodičovství, rodinný supervizor a autorka a realizátorka projektu „Koučování k samostatnosti“ pro dospívající děti z dětských domovů.

 

Kateřina Novotná

Kateřina Novotná je spoluautorkou projektu Akademie rodičovství, rodinný poradce a systemický rodinný supervizor, členka České systemické společnosti. Působí jako poradkyně při občanském spolku „Ve spojení“ sdružujícím dětské domovy.

Informace byly čerpány ze stránek Akademie rodičovství.


Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMoje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina

Novotná, Kateřina - Kyselá, Iva

Grada, 2019

Napsat komentář