Ukázka z knihy Nenásilná komunikace a moc (Marshall Rosenberg)

Nenasilna komunikace a moc
Jako výchozí bod pro knihu posloužil Marshallovi Rosenbergovi italský seminář o nenásilné komunikaci. Prostřednictvím rozhovorů s účastníky se zabývá různými kontexty moci a také empatií. Nabízí návod, jak si teoreticky a prakticky osvojit moc s někým.

Knihu Nenásilná komunikace a moc od autora Marshalla Rosenberga
vydalo nakladatelství Portál v edici Psychologie.

Nenásilná komunikace v politice

MBR: Podělím se s vámi o některé způsoby, jimiž může NK (nenásilná komunikace) posloužit lidem, kteří se ocitli v analogických situacích. Někteří z vás už NK znají, někteří ne; těm z vás, kteří ještě neměli příležitost ji poznat, ukážu, jak může fungovat v situacích podobných těm, které jste mi uvedli. NK doporučuje některé akce, které můžeme provést v různých sektorech: v politice jako starostové nebo zastupitelé, když chceme mít vliv na lidi, aby viděli věci určitým způsobem a chovali se, jak si přejeme; v rodině, abychom byli dobrými rodiči svých dětí; ve škole, když chceme vyřešit konflikty s učiteli nebo studenty.

Tyto akce zvyšují moc společnou s ostatními. Před chvílí nás Vilma upozornila na rozdíl mezi dvěma druhy moci. Jeden z nich můžeme definovat jako „moc nad lidmi“. Budu se snažit trochu vyjasnit, co tím myslíme. Druhý typ moci můžeme označit jako „moc společnou s lidmi“.

Představme si, že vidím lidi, jak se chovají způsobem, který se mi nelíbí; mohou to být lidé, kteří se mnou pracují na obci, ve straně, ve společenství, v němž žiji, nebo v rodině. Představme si, že s těmito lidmi mluvím na schůzi nebo doma. V každé z těchto situací se chci vyhnout některým destruktivním strategiím, které vyvolávají více odporu než spolupráce. I když to vypadá, že tyto strategie fungují, protože se nám zdá, že máme výsledky, ve skutečnosti je získáváme velmi destruktivním způsobem.

I když NK nabízí jinou alternativu, chtěl bych nyní některé z těchto strategií předvést. Když se někdo chová způsobem, který se mi nelíbí, jako první strategii mohu použít (pokud si chci znepříjemnit život) to, že se budu snažit, aby se dotyčný člověk styděl do té míry, že udělá to, co chci já. K tomu potřebujeme jazyk, který usoudí, že to, co ten člověk udělal, je chyba. Ze své zkušenosti vím, že jakékoli kritické slovo nebo slovo, které ten člověk bude vnímat jako kritiku, urážku či psychologický rozbor, cokoli podobného, zmenší naši moc. Je mnohem pravděpodobnější, že ve druhém člověku vyvolá odpor a že se ten člověk bude bránit tím, že nás začne obviňovat.

Nenasilna komunikace 2

Je také možné, že ten člověk s naší kritikou souhlasí a své chování změní. Pokud se však tohle stane, později za to zaplatíme. Používání studu, abychom dosáhli toho, co chceme, totiž nefunguje, i když to tak vypadá, protože za to musíme draze zaplatit. Dříve nebo později nás totiž druhý uvidí jako zdroj studu, jako člověka, který kritizuje, když druzí nedělají to, co chceme. Čím více nás lidé vidí tímto způsobem, tím méně toho s nimi zmůžeme. Když na politické schůzi použijeme výrok „jste příliš konzervativní“ nebo „příliš liberální“ nebo při práci se skupinou učitelů řekneme „jste příliš autoritářští“ nebo „příliš mírní“ nebo když jsme rodič, který se snaží přinutit dítě, aby něco udělalo, a použijeme výraz „jsi lenoch“, draze za to zaplatíme. Jakýkoli druh jazyka, který implikuje, že je na druhém něco špatně, velmi omezuje naši moc.

NK nám ukazuje způsob, jak se chovat velmi čestně a nekritizovat. Uvidíme, jak bude tato metoda fungovat v situacích, o nichž jste mluvili, ale nyní bych chtěl ještě chvíli mluvit o strategiích, které oslabují naši „moc společnou s druhými“. Není snadné změnit náš způsob myšlení o lidech, kteří nedělají to, co bychom chtěli, protože na naší planetě už osm tisíc let převládá určitý způsob myšlení; pěstovala se idea, že lidé jsou v podstatě jako divoká zvěř, sobečtí, líní atd. K tomuto způsobu myšlení, předávanému z generace na generaci, se připojila ještě teorie o tom, jak bychom se měli chovat.

Teorie je následující: je potřeba lidem vysvětlit, jak jsou příšerní a špatní v tom, co dělají, ve způsobu, jímž existují. Je potřeba dosáhnout toho, aby lidé sami sebe nenáviděli do té míry, aby se chtěli změnit. Lidé jsou ochotni se takto chovat i ke svým dětem. Když některé dítě udělá něco, co se nelíbí rodičům, jakým způsobem „nad“ ním získají moc?

Musíme se chovat tak, aby se dítě nesnášelo, aby se nenávidělo do té míry, že bude ochotné se změnit. Rodič mu řekne (používá maňásky): „Řekni, že tě to mrzí, omluv se!“ Dítě řekne: „Mrzí mě to, promiň.“ – „Vidím, že tě to moc nemrzí!“ Dítě pláče ještě víc: „Promiň, promiň.“ – „No dobře, už se nezlobím.“

Když pracuji s někým, koho pokládám za líného, i když neřeknu nahlas, co si o něm myslím, tak je moje moc už oslabená. Pouhý fakt, že si myslím, že je líný, působí tak, že ztrácím svou moc, protože když posuzujeme, kritizujeme a odsuzujeme lidi, tato energie oslabuje naši moc společnou s lidmi.

Nenasilna komunikace 1

——————–

Prohlédněte si další ukázky.

——————–

O autorovi

Marshall Rosenberg byl americký psycholog, mediátor, autor a učitel, který vytvořil metodu nenásilné komunikace, tj. proces, který podporuje partnerství a pomáhá řešit konflikty mezi lidmi, ve vztazích, a v komunitách. V Portále vyšly jeho knihy Nenásilná komunikace a Co řeknete, změní váš svět.

Zdroj informací: nakladatelství Portál


portalPortál byl založen v roce 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti aj. Vydává také čtyři periodika: Psychologie dnesDěti a myRodina a školaInformatorium 3–8. Portál pořádá též odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNenásilná komunikace a moc
V institucích, společnosti i rodině

Rosenberg, Marshall B.

Portál, 2019

Napsat komentář