Po 85 letech nový český překlad slavné a přelomové prózy moderní světové literatury Voyage au bout de la nuit. Román z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překlad Jaroslava Zaorálka (spolu s ním Richarda Weinera a Jindřicha Hořejšího) z roku 1933 byl vůbec první vydaný převod románu do cizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací české literatury.
Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův román překládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, která ho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou ji rozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším, díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil (včetně názvu Cesta do hlubin noci) jedinečnou českou knihu, která je a zůstane historickou kometou naší literární paměti.
Nový český překlad vznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostí toho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné. S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tuto nejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který v sobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novém překladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické a jedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i k jinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídá francouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline v korespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám v knize jde.
Tehdejší převratnost Célinovy prózy tkvěla v hudbě jazyka, který vytvořil, v kompozici motivů a melodií vybraného vyjadřování, řeči městské periferie (nikoli venkova) a samozřejmě mluvy rozhněvaného intelektuála. Od Cesty na konec noci budou mít další Célinovy romány stále rozvolněnější stavbu a knihu od knihy budou čím dál víc připomínat sled nedořečených vět, emoci jednotlivých podobenství a epizod životaběhu, a ne „řádně“ vedený příběh. O to mistrnější bude jejich styl, ta jeho hudba, „ma musique“, jak říkal, v níž používá možností jazyka jako moderní hudební skladatel možností nástrojů. Cesta na konec noci stojí na začátku: je to onen převratný a „nesmírný demoliční podnik“ (podle Richarda Weinera), který otevřel nové cesty pro dílo svého autora i pro světové písemnictví.

Ukázka z knihy

Jak to trvalo už asi sedmnáct dní ta Bertíkova nemoc, řekl jsem si, že přece jenom udělám dobře, když se zajdu zeptat, co říkaj takovýmu případu tyfu v Ústavu Biodureta Józsefa, a požádám je zároveň o nějakou tu radu a možná dokonce o vakcínu, kterou mi snad doporučí. Tak udělám všecko, zkusím všecko, i prapodivný prostředky, a jestli Bertík umře, snad mi pak nikdo nebude moct nic vyčítat. Došel jsem tam k tomu Ústavu na druhým konci Paříže za La Villette jednou ráno kolem jedenáctý. Napřed mě poslali skrz jedny laboratoře a další laboratoře hledat jistýho učence. V laboratořích ještě nikdo nebyl, ani učenci ani veřejnost, jenom samý překocený předměty v hrozným nepořádku, mrtvolky rozpáraných zvířat, špačky od cigaret, otlučený plynový hořáky, klece a skleněný nádoby, ve kterých se dusily myši, křivule, pohozený kelímky, polámaný židličky, knihy a prach, a ještě a pořád špačky od cigaret, jejich zápach a puch ze záchodků převládaly nad vším.

Cesta na konec noci

Autor: Louis Ferdinand Céline
Přeložila: Anna Kareninová

Počet stran: 452
Vazba: vázaná
Formát: 130×210 mm
ISBN: 978-80-7108-371-9
Doporučená cena: 451 Kč

Knihu Cesta na konec noci vydalo nakladatelství Atlantis.

O autorovi

Francouzský romanopisec Louis Ferdinand Céline (1894–1961), dítě dusné pařížské pasáže, lékař, který měl vždy soucit se slabými a postiženými, s dětmi a starými ženami, dobrovolník vyznamenaný za statečnost v první světové válce, exulant po válce druhé, vězněný na žádost Francie v Dánsku, odkud se zproštěn obvinění vrátil s podlomeným zdravím. Zarytý antisemita, který měl mezi Židy přátele, podivný humánní rasista, s jehož osobností se dosud evropská kultura nedokázala vyrovnat.

Zdroj informací: kosmas.cz

O překladatelce

Anna Kareninová (* 1954 v Praze) je překladatelka, autorka rozhlasových literárních pořadů, autorka četných článků a doslovů, zabývá se dlouhodobě překlady filmovými. Kromě jiných ocenění je nositelkou ceny Magnesia Litera 2003 za překlad knihy Louise Ferdinada Célina Klaun’s band a ceny Francouzského velvyslanectví za přínos ke zpřístupnění francouzské literatury v Čechách. Její rozhlasový komponovaný pořad o Ezru Poundovi (Chtěl bych napsat ráj) získal uznání poroty v kategorii literárních pořadů na Prix Bohemia v roce 2001. Po dětství stráveném v zákulisí opery (oba rodiče byli operními pěvci) vystudovala filozofickou fakultu Karlovy univerzity (v rigorózní práci se věnovala moderní francouzské literatuře), v letech 1984–1994 byla redaktorkou, nakonec šéfredaktorkou nakladatelství Odeon, 1991–1996 šéfredaktorkou revue Světová literatura, 1995–1996 šéfredaktorkou nakladatelství Český spisovatel. V 90. letech studijně pobývala v Itálii, Francii, USA a Velké Británii, poté se rozhodla plně věnovat literárním překladům, v próze především románům Louise Ferdinanda Célina, v poezii dílu Ezry Pounda. Kromě knižních překladů, které doprovodila vlastními doslovy a komentáři (Marguerite Durasová, Guillaume Apollinaire, Nathalie Sarrautová, Tommaso Landolfi, René Char, Tom Stoppard, Michel de Ghelderode, Louis Ferdinand Céline, Ezra Pound) se zabývá i překlady filmovými: je překladatelkou a autorkou dialogů více než stovky filmů, vytvořila filmové titulky ke snímkům významných světových režisérů (Fellini, Godard, Visconti, Antonioni, Russel, Truffaut, Greenaway, Strick…). Vytvořila i české verze operních libret.

Zdroj informací: kosmas.cz

Nakladatelství ATLANTIS je brněnské nakladatelství, které vydává původní českou tvorbu a překlady světových autorů. Vydávání svého díla svěřili Atlantisu Milan Kundera, Ludvík Kundera, Petr Kabeš, Zdeněk Rotrekl, Ludvík Vaculík, ze zahraničních autorů Günter Grass.

Související knihy

Céline, Louis Ferdinand

Atlantis, 2018