Václav Čtvrtek – Rumcajs

 Jak Rumcajs vystrnadil z Řáholce obra

Když vyprovodil kočár s knížepanstvem, vrátil se Rumcajs k Mance do jeskyně, položil se na postel ze smrkových kulatinek a povídá:
„Teď si chvilku odpočinu.“
A už zavírá oči, aby si lehce po loupežnicku zdříml. Jenže vtom si k němu přisedla Manka.
„Nerada ti, Rumcajsi, zavírám cestičku do spaní, ale pro knížepana jsi zanedbal ostatní práci. Včera tu byla poštovní spojka s vyřízením, že se k nám do Řáholce chystá nějaký obr rabiják z Prachovských skal.“
„Tam bývali obři vždycky pěkní řvouni a dranti,“ pokýval hlavou Rumcajs.
Vtom tluče někdo venku na skálu, až před Rumcajse sletěl kus stropu. Rumcajs vyběhl z jeskyně.
Venku stoji obr, kus je to pořádný: vzrostly buk mu sahá jen do pasu. Obr hned spustil jako z věže:
„Od zítřka je tenhle les můj. A ty se, Rumcajsi, koukej klidit.“
Rumcajs si nabral pořádně dechu a zavolal jako do hor:
„Tenhle les jsem dovedl ochránit před samotným knížepanem a ochráním si
ho před každým. Před tebou taky.“
„To bych rad viděl, jak to uděláš,“ zarámusil obr a dal se do smíchu, že se to nad krajem chvíli válelo. „Ale protože jsi mě zastihl při dobré náladě, přijdu dnes po kafi a budeme o Řáholec kácet stromy.“
A dupal zpátky do skal, aby se na to pořádně prospal. Zamíchal při tom hlavou v mracích, až se začalo stahovat na bouřku.
„S tímhle rabijákem nebude nijak lehké zápoleni,“ povídá Rumcajs Mance.
„Vždyť to chlapisko jen hne malíkem a roztrhne buk odshora až dolů.“
Manka dobře věděla, že těžké myšlenky berou silu. Usmála se na Rumcajse:
„Víš co, radši skočím do sklípku pro hrnec medu a trochu si podepřeš život.“
Odběhla pro med.
Po lese se tmí a tmí. Směrem k Jičínu šlehlo par vzdálených blesků a trochu tam zahuhlal hrom.
A rána! A někde pořádně blízko. A už taky od sklípku letí Manka s hrncem
medu:
„To je naděleni. Podívej se.“
Postavila hrnec kameňák před Rumcajse. V medu se to všelijak hází a přehazuje.
„Co je to tam?“ diví se Rumcajs.
„Blesk,“ řekla Manka. „Sjel nám do medu.“
Rumcajs vyskočil z balvanu.
„Aby ti tak ještě ublížil!“
„Kdepak,“ řekla Manka, „celý se zamedil a sotva se hýbá.“
To už se z hrnce ozvalo nevesele zapraskání a smutné elektrické škrtáni. Blesk
vystrčil hlavu z medu a povídá:
„Takhle zle mi ještě nebylo. Já už se nikdy nedostanu zpátky na baň nebeskou.“
Maličko zasršel a bylo to, jako když pláče.
„Chudák,“ povídá upřímně Manka.
Rumcajs ji zrovna včas napomenul:
„Jen se mi nerozbreč, abys ho slzama neulila docela. Radši přidrž hrnec a já blesk vytáhnu, než nám v medu zcukernati.“

Knihu Rumcajs vydalo nakladatelství Fragment

Související knihy

Čtvrtek, Václav - Pilař, Radek

Fragment, 2011