Svržení carského režimu

Proks_Konec rise Romanovcu_uvodni
Kniha Petra Prokše se zaměřuje na problémy Ruska, které nezadržitelně vedly k vypuknutí revoluce, svržení carského režimu a k bolševickému převratu. To vše výrazným způsobem ovlivnilo vývoj země i celého světa.

Nejsilnější velmocí evropského Východu bylo carské Rusko, jehož pozici ohrožovalo sílící císařské Německo jako nejvlivnější mocnost střední a západní části kontinentální Evropy. Především cílevědomou podporou Rakousko-Uherska překáželo výraznějším proniknutím Ruska na Balkán, spoluprací s Osmanskou říší narušovalo zájmy Ruska na Středním východě a bránilo mu ovládnout mořské úžiny, Bospor a Dardanely. Rusko proto hledalo vhodné spojence. Nakonec se v rámci Dohody spojilo s Francií a Velkou Británií. Petrohrad od spojenectví s Paříží a Londýnem očekával příznivější podmínky pro zachování a případně k další expanzi carské říše. Rusko vstoupilo do první světové války s otřeseným mezinárodním postavením, nedostatečně technicky vybavenou armádou, s velkými problémy v ekonomice, s vyhrocujícími se sociálními problémy, s přebujelou korupcí ve všech státních a společenských strukturách, které vykazovaly značnou zaostalost za vyspělým Západem. V průběhu války se rychle vyhrotily všechny vleklé problémy vnitřního vývoje a mezinárodního postavení carského Ruska, které nezadržitelně směřovaly k vypuknutí revoluce, svržení carského režimu a bolševickému převratu, jež zásadně ovlivnily další vývoj Ruska a celého světa.

 

Konec říše Romanovců

Mezinárodní souvislosti svržení carského režimu a revoluce v Rusku (1880–1917)
Autor: Petr Prokš

Počet stran: 328
Vazba: brožovaná
Formát: 132×200 mm
ISBN: 978-80-200-2811-2
Doporučená cena: 350 Kč

Knihu Konec říše Romanovců vydalo nakladatelství Academia.

 

Ukázka z knihy

Vojenskými i diplomatickými neúspěchy v mezinárodních vztazích a revolučními otřesy ve vnitřním vývoji oslabené Rusko se přesto nevzdávalo nároků na pozici světové mocnosti. Petrohrad však soustředil pozornost především na „dosažitelnější“ nároky na Balkáně proti Rakousko-Uhersku a tím v konečném důsledku proti Německu; současně ve východním Středomoří, ve Střední Asii a na Středním východě i proti Osmanské říši. Přitom nadále spoléhal na spojenectví v rámci Dohody s Francií a Velkou Británií. Paříž a Londýn sice dodržovaly spojeneckou loajalitu s Petrohradem, ale byly velice zdrženlivé v podpoře někdy přehnaných požadavků Ruska, které hrozily vyvolat válku v Evropě. (str. 83)

Přečtěte si celou ukázku.

 

Petr Prokš

Petr Prokš se narodil v roce 1954 v Teplicích. Studoval filozofii a historii na FF UK v Praze. Pracuje na oddělení českých dějin 20. století v Historickém ústavu AV ČR. Je autorem knih Diplomacie a Velká válka 1914–1918/1919, Vítězové a poražení 1914–1920, České země a moderní dějiny Evropy, Konec říše Habsburků, Konec říše Hohenzollernů, Od monarchie k republice aj.


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeKonec říše Romanovců
Mezinárodní souvislosti svržení carského režimu a revoluce v Rusku (1880–1917)

Prokš, Petr

Academia, 2018

Napsat komentář