Takovou otázku si za diváky usazené v křeslech před obrazovkami televizorů položil Aleš Cibulka (*1977). Co vše se mu jako investigativnímu moderátorovi podařilo zjistit, můžeme posoudit z knihy Černobílé idoly i jiní, jejíž již druhý díl nám předkládá nakladatelství Edice České televize. Aleš Cibulka je populární moderátor z rozhlasu (Tobogán) i televize (O češtině). Je proslulý svojí láskou k hercům z období první republiky, zejména Nataše Gollové, o které vydal již dvě rozsáhlé publikace. Snaží se dopátrat osudů všech hvězd i hvězdiček, které se i třeba jen mihly ve filmech, které dnes sledujeme s nostalgií jako filmy pro pamětníky, ačkoli skutečných pamětníků té doby již značně ubývá. Výsledky svých pátrání uveřejňuje každý rok ve svých kalendářích Cibulkův kalendář pro pamětníky – filmové a v posledních letech i televizní. Protože zájem o ně je obrovský, došlo k tomu, že své kalendářní sloupky sebral a stvořil z nich knížky.

A co v nich můžeme najít? Hlavně spoustu fotografií, jmen známých i už zapomenutých, životopisných dat a hlavně vzpomínek a zajímavostí. V kapitole První dámy tak mimo jiné najdeme odstavečky o Nataše Gollové, Adině Mandlové, Haně Vítové, mezi Milovníky a idoly zase například Oldřicha Nového, Antonína Novotného (věděli jste, že po druhé světové válce opustil film a celý svůj život zasvětil vědě a spolupracoval dokonce s NASA?), Jana Pivce a mnohé další. Bez zajímavosti nejsou ani lidé zařazení do kapitol Maminky a matinky, Divadelní bardi, Tetičky a tetiny, Komici a komindy, Zářily jen krátce, Miláčci publika a Krásné a svůdné (tady bych upozornila třeba na heslo Marie Rosůlkové, kterou si pamatujeme jako babičku ze seriálu Taková normální rodinka, ale určitě překvapí, jak jí to slušelo v mládí). A protože není malých rolí, jak říká klasik, jsou zde i kapitoly věnované sluhům a komorníkům, osmým dámám v davu či hereckým benjamínkům. Za pozornost stojí i oddíly zasvěcené filmovým tvůrcům či mužům mnoha profesí.

Nejde o encyklopedická hesla, spíše čekejme drobnosti ze života hvězd, vzpomínky na filmování či civilní život hvězd. I proto se může stát, že zde svého oblíbence nenajdeme, některým je naopak věnována pozornost v prvním i druhém díle. Pokaždé se ale můžeme těšit na nové snímky a nová povídání. Zajímavé určitě jsou rozhovory v závěru knih v kapitole Co se do kalendářů nevešlo. Aleš Cibulka totiž vypátral nejen dosud žijící filmové hvězdy jako byla Eva Gerová či Wilém Pruner, ale i tehdejší dětské hvězdy – například filmovou Adélku z adaptace Babičky z roku 1940.

Knihy jsou přehledné, nabité zajímavostmi, obsahují i pohledy do scénáře, herecké smlouvy, autogramy většiny zobrazených idolů. To vše mnoho napoví o době, v níž ti lidé žili a pracovali. I proto bych Černobílé idoly i jiní doporučila všem, kteří se chtějí něco dozvědět o vzniku černobílých filmů, o tom, jaké byly tehdejší hvězdy a jaké osudy je potkaly v novém poválečném čase. Leckdy to nebylo nic veselého.

Některá povídání jsou upoutávkami na filmy, z nichž pochází fotografie. Až jsem dostala velikou chuť zasednout před obrazovku a nechat se pohoupat na pamětnické vlně, daleko od dnešních problémů a starostí…

Související knihy

Cibulka, Aleš

Edice České televize, 2011

Cibulka, Aleš

Edice České televize, 2012