Přichází čas, kdy je rozkoší naslouchat

capek-pohadky-dort
„Pohádky jsou povídačky chův.“ Tolik o pohádkách Platón. A co Karel Čapek? „Skutečná pohádka, pohádka ve své pravé funkci, je povídání v kruhu posluchačů. Rodí se z potřeby vypravovat a z rozkoše naslouchat.“ (Marsyas) A potřeba vypravovat a rozkoš naslouchat se harmonicky prolnuly v úžasném dárku určeném malým, ale i velkým posluchačům pohádek.

Je slunečné říjnové odpoledne (konkrétně něco málo před 15. hodinou 23. října), ale čas podzimních plískanic, mlhou obestřených krátkých dní se stále se prodlužujícími večery se neobytně ohlašuje záchvěvy větru nemilosrdně shazujícího barevné listy stromů. A právě na výše zmíněný prosluněný den je připravena slavnost, během níž bude prezentováno „Něco“, co dlouhé podzimní večery a následující večery zimní projasní a prohřeje svou laskavostí, humorem, krásou slova a především lidskostí. O jaké slavnosti a jakém „Něco“ je řeč?

Vydavatelstvi AudioStorynakladatelstvím Vyšehrad představuje v divadle Minor ono „Něco“, totiž svůj nový společný počin, jímž je souborné vydání tří audionahrávek s pohádkami Karla Čapka, které autor vydal pod názvem Devatero pohádek. A že jde vskutku o slavnost hodnou tohoto označení, demonstruje výzdoba foyer, situovaného na vyvýšené galerii, výzdoba, jejímž skvostem je bezpochyby velký dort nesoucí na svém povrchu v marcipánu provedenou ilustraci z obalu Čapkovy knihy pohádek. Ale přejděme k meritu odpoledne, k vlastní prezentaci.

Arnošt Goldflam

Arnošt Goldflam

Bezprostředně po krátké reflexi moderátorky Denisy Novotné o Karlu Čapkovi a jeho pohádkové tvorbě Jindřiška Nováková, producentka a režisérka vydavatelství AudioStory, připomíná ediční historii audionahrávek s Čapkovými pohádkami. V roce 1991, kdy společnost vznikla, připravila s Vlastimilem Brodským první audioknihu obsahující trojici pohádek (Tuláckou, Vodnickou, Ptačí). K CD nahrávkám Devatera pohádek se Jindřiška Nováková vrátila po roce 2010, a to s „úmyslem oslovit silnou osobnost“, která by se zhostila interpretace; volba padla na Arnošta Goldflama. V jeho podání si lze poslechnout Velkou kočičí pohádku, Pohádku Psí, První a Druhou loupežnickou pohádku.

„Dlouho jsem přemýšlela o třetím dílu a o herci, který by jej namluvil,“ pokračuje režisérka v historii čapkovských pohádkových audioknih. „Pak z Vyšehradu přišel nápad obrátit se na Miloně Čepelku. Byli jsme první, kdo ho pro audioknihy oslovili.“

 

„Tajně jsem si říkal,“ svěřuje se o něco později Miloň Čepelka, „že bych rád něco namluvil. A kdo čeká, ten se dočká. Proto chci poděkovat Vyšehradu a AudioStory, že mě ke spolupráci vyzvali.“

V poslední nahrávce Čapkových pohádek pan Čepelka čte Velkou policejní pohádku, Pohádku pošťáckou a Velkou pohádku doktorskou.

Jaká by to byla slavnost, kdyby nebyla proložena hudbou a uměleckým přednesem. A tak zazní první ukázka z Pohádky tulácké, kterou čte Vlastimil Brodský.

Poté se ke slovu dostávají ti, kteří se na interpretaci CD série Devatera pohádek podíleli. Denisa Novotná se na oba pány obrací s toutéž otázkou: Jaký máte vztah ke Karlu Čapkovi a zejména pak k jeho pohádkám?

„Mám-li říct pravdu,“ kape božskou Arnošt Goldflam, „v mládí, když jsem začínal a chtěl se pustit uměleckou cestou, tak jsem měl rád spíš surrealisty. Čapka jsem moc nemiloval, protože mně přišel moc konstruktivní, realistický. Ale jak plynul čas, tak jsem si ho oblíbil přes jeho romány.“

A kdy Arnošt Goldflam nalezl zalíbení v Čapkových pohádkách?

„Já na stará kolena mám malé děti, psal jsem pro ně pohádky a zjistil, jak je to těžké. Obdivuji Čapka, jak – i když neměl děti – napsal pohádky, třebaže z reálného života, ale s fantastickými prvky.“

„A co se vám nejvíce na Čapkových pohádkách líbilo,“ ptá se Denisa Novotná dál.

„Mně se to trošku plete,“ přiznává herec a spisovatel. „Líbí se mi sounáležitost, která je mezi nimi, autorská vynalézavost. Zůstal jsem v obdivu k Čapkovi.“

A obdiv ke spisovateli je patrný i v Goldflamově bravurní interpretaci Devatera pohádek, jak je patrné i z další ukázky, tentokrát z Velké kočičí pohádky.

Zleva: Arnošt Goldflam, Miloň Čepelka, Jindřiška Nováková, Jitka Ježková, Pravomil Novák

Zleva: Arnošt Goldflam, Miloň Čepelka, Jindřiška Nováková, Jitka Ježková, Pravomil Novák

Ze svého vztahu ke Karlu Čapkovi, ale i k jeho bratru Josefovi se vyznává Miloň Čepelka.

„Mám rád oba Čapky, v Josefově Stínu kapradiny je krvavý Čepelka.“ (S úsměvem poukazuje na shodu svého jména s Čapkovým pytlákem). „Navíc jsme krajany, to ve mně rezonuje. Devatero pohádek jsem četl už v dětství. Nejvíce mě zaujal Dr Voštěp, a to v době, kdy jsem měl ‚období češtiny‘.“

Také jeho zpověď je završena ukázkou, a to z jeho laskavého a nezapomenutelného uměleckého čtení Pohádky pošťácké.

Nadešel čas výsostného aktu slavnosti, křtu série tří CD knih Devatera pohádek. Jejich kmotra Jitka Ježková, herečka, zpěvačka a dabérka s podmanivým hlasem, přebírá lahev dětského šampusu a přeje audioknize, aby si získala co nejvíce vděčných posluchačů. Vždyť „audiokniha – na rozdíl od filmů – otevírá prostor pro fantazii“. Sama už se moc těší, až jí budou společně s dcerou Eliškou naslouchat.

zleva: Arnošt Goldflam, Jitka Ježková, Miloň Čepelka

zleva: Arnošt Goldflam, Jitka Ježková, Miloň Čepelka

A stejně jako s „profesionální“ zručností odzátkovala šampaňské (které, jak je zvykem u nakladatelství ctících knihy coby umělecké artefakty, nestékalo po přebalu Devatera pohádek, ale plnilo přichystané skleničky), tak se také zhostila krájení pohádkového dortu, pohádkového nejen svým výtvarným dekorem, ale – jak měli přítomní možnost ochutnat – i svým uměním kulinářským.

Je půl páté, slunce se schoulilo do mraku, pomalu se smráká, vítr dál očesává zbývající listy ze stromů. Nastává navýsost vhodná doba zaposlouchat se do „povídaček chův“, s rozkoší se oddat Čapkovu vyprávění pohádek, jak je mistrným způsobem předčítají Vlastimil Brodský, Arnošt Goldflam a Miloň Čepelka.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDevatero pohádek
Souborné vydání

Čapek, Karel

Vyšehrad

Napsat komentář