Demýtizace Franze Kafky

kavarna-arco
O pražském rodáku Franzi Kafkovi bylo napsáno přes tisíc odborných publikací, jejichž autoři se snažili nahlédnout spisovatelovu osobnost a jeho dílo z různých zorných úhlů a interpretovat je. Nyní se řady prací rozrůstají o práci novou, v mnohém však odlišnou. V čem tkví její originalita?


Kavárna Arco, nalézající se poblíž Masarykova nádraží v Praze, se kdysi těšila pravidelným návštěvám řady literátů, mezi nimiž nechyběl ani Franz Kafka. V posledních letech její prostory – svým mobiliářem stále uchovávající atmosféru zašlých dní – bohužel slouží jen coby jídelní kantýna. Díky nakladatelství Práh mohla se kavárna na krátký podvečerní čas znovu otevřít těm, kteří krásnou literaturu milují, ji tvoří či se jí profesně věnují. V úterý 23. května 2017 zde totiž byla na světlo světa uvedena a pokřtěna kniha Franz Kafka. Člověk své i naší doby, dílo autorské dvojice básníka, překladatele a germanisty Radka Malého, dvojnásobného držitele ocenění Magnesia Litera, a ilustrátorky Renáty Fučíkové, jejíž dílo bylo ověnčeno řadou domácích i zahraničních cen. Do světa Kafkova života a díla přišedší návštěvníky vtáhly podmanivé tóny, kterým na klarinet nechávala zaznít absolventka konzervatoře Anna Slanařová.

Úvodní slovo náleželo spisovateli a publicistu Martinu Vopěnkovi, zakladateli nakladatelství Práh. I on začal „hudebním“ obrazem: „Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím.“ Čímž měl zřejmě na mysli zahájení večera. Vzápětí si však trochu protiřečil: „Vidím známé tváře, můžeme se tu cítit jako doma.“ A vítá předního literárního historika a předního českého vykladače F. Kafky Josefa Čermáka, lektora knihy, a pochopitelně oba autory Radka Malého a Renátu Fučíkovou. Bezprostředně poté se na ně obrací s otázkou, kdy se zrodil nápad napsat knihu o Kafkovi a vytvořit ji v autorském tandemu.

Radek Malý a Renáta Fučíková

Radek Malý a Renáta Fučíková

Radek Malý přiznává, že myšlenka v jeho hlavě existovala již čtyři roky; uvažoval o knize, která by Kafku přiblížila běžným čtenářům, těm, kteří se zatím setkávali pouze se zploštělým kafkovským mýtem. Jeho snahou bylo, aby se „něco dozvěděli o Kafkovi kultivovanou formou v edici Největší Češi“. A také od samého začátku pomýšlel na knihu obrazovou: „Bez Renáty bych do toho nešel.“

„Mně už předtím o Franzi Kafkovi někdo říkal, ale moc se mi do toho nechtělo,“ navazuje Renáta Fučíková a obracejíc se na Malého pokračuje, „jsem ráda, že jsi s tím za mnou přišel. Na mně už bylo jen knihu zdobit, vyšívat.“

Na moderátorův dotaz, komu je dílo určeno, reaguje Radek Malý evokací snu. Zdálo se mu, že píše knihu o Kafkovi pro děti. „Po probuzení jsem se dlouho smál.“ Cílovou skupinou knížky je mládež, „která Kafkovo jméno nemohla nezaregistrovat. A dále je pro všechny, komu jsou blízké výtvarné publikace.“ Pak zmiňuje podtitul Člověk své i naší doby: „Jeho člověčenství jsem tam chtěl mít proto, že Kafka nebyl mýtus, démonická postava, byl z masa a kostí.“ Malého ambicí bylo zachytit kontext, v němž Kafka žil a který je – byť skrytě a nevědomě – v jeho tvorbě evokován; vyhledat kořeny fenoménu „Kafka-superhrdina“.

Dalším tématem prezentace, dalo by se říct, se stává „technická“ podoba knihy. Z pohledu spisovatele se žánrově jedná o literaturu faktu, zahrnující i tři Kafkovy povídky a jeden z dopisů adresovaných jeho otci. Co se týká výtvarné stránky knihy, Renáta Fučíková zvolila techniku proškrabávání do černé desky, při němž vzniká jakási rytina. „Tento způsob práce se mi stal téměř osudným,“ vzpomíná ilustrátorka. „Odpad, který se usazoval na stole a který jsem stále vdechovala, mi způsobil zánět hrtanu. Nebyla jsem schopna nejen mluvit, ale ani polykat. Bylo hrozné mít před sebou sklenici vody, a nemoci se napít. A tak jsem v malém zažila něco podobného jako Kafka.“

„Příště budeme muset vybírat knihy opatrněji,“ glosuje Martin Vopěnka a obrací se na pana Josefa Čermáka s dotazem, co si o projektu myslí on. „Knihu vítám. Setkává se s nedávno vydanou knihou Reinera Stacha Franz Kafka: Rané roky, prvým dílem trilogie o Kafkově životě. O Kafkovi bylo napsáno okolo 1100 knih. Kafka je postava, která literární vědce svádí stejně jako Mont Everest horolezce.“ Poté se Josef Čermák rozpovídal o těžké době padesátých i normalizačních let, kdy se Kafka stal nepřítelem státu, zbraní imperialistického západu proti socialistickým čtenářům, jeho dílo nesmělo být vydáváno ani o něm nemohla odborná veřejnost psát. V závěru svého příspěvku se vrátil k dílu R. Malého a R. Fučíkové: „Pokus zprostředkovat Kafku mládeží je něco velice vzácného. Chtěl bych vaší knížce popřát, aby se jí dobře dařilo zde u nás i v cizině (kniha vyjde i v německé a anglické verzi) a jsem ochoten se vsadit, že něco takového jsem ještě neviděl.“

A to jsou slova, která – po přečtení Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny, jehož se ujali sami autoři – přivádí na scénu kmotra knihy, Kafkova jmenovce, nakladatele, prozaika a básníka Štěpána Kafku. Ačkoliv jej příbuzenství s Franzem Kafkou neváže, přece jen jakési rodinné pouto zde je; Štěpánův otec, germanista Vladimír Kafka, Kafkovo dílo překládal.

Anna Slanařová, napravo Martin Vopěnka

Anna Slanařová, napravo Martin Vopěnka

„Knihu polévat nebudeme,“ zahájil akt křtu Radek Malý. „Ani ji nezapijeme vínem, Kafka byl abstinent. Ke konzumaci nabízím živou vodu z obce Neratov, odkud jsem ji tento víkend přivezl.“

Večer s Franzem Kafkou. Člověkem své i naší doby se završil tklivou melodií klarinetu, kavárna Arco se bohužel opět – ale doufejme, že ne navždy – zavřela. Avšak díky knize Radka Malého a Renáty Fučíkové se otevírá nový, demýtizovaný vhled do života a díla velkého pražského rodáka Franze Kafky.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeFranz Kafka – Člověk své a naší doby

Malý, Radek

Práh, 2017

Napsat komentář