Kniha se zaměřuje na sociálně-psychologické aspekty rozvoje společenských a politických podmínek vzniku a rozvoje fašistických a jiných vražedných režimů a jejich ideologie v Evropě, teorie a praxe masových genocidních programů, metody manipulace fašistů s vězni a obranné mechanismy obětí uplatněné proti pachatelům, antisemitismus a terorismus. Zvláštní pozornost je pak věnována teorii a praxi sociální nenávisti i etnické identity a diverzity a procesu vyrovnávání se s důsledky holocaustu, zejména jeho pozdními dopady, které jsou převážně politické a etické. Vedle retrospektivního rozboru sociálně-psychologických mechanismů fašismu, jeho zločinů a obrany jeho vězňů a jiných obětí se tato kniha pokouší o „prospektivní“ analýzu současných a potenciálních masových hrůz. Holocaust se stává v tomto pojetí metaforou nelidskosti a masového vraždění, které, jak se autor domnívá, není apriorně vyloučené a hrozí i nadále.

Holocaust a Evropa po sedmdesáti letech

Autor: Tomáš Radil

Počet stran: 240
Vazba: brožovaná
Formát: 156×232 mm
ISBN: 978-80-200-2643-9
Doporučená cena: 295 Kč

Knihu Holocaust a Evropa po sedmdesáti letech vydalo
nakladatelství Academia v edici Společnost.

 

Ukázka z knihy

Fašisté
Fašismus je jednak generický název pro spektrum různých fašismů (tehdy evropských), včetně německého nacismu, jednak je to specifické označení pro původní fašismus italský. Ten poslední nás v daném kontextu moc nezajímá, protože hrál malou roli v navození a uskutečnění holocaustu. Holocaust byl dílem německých nacistů, a fašistické a podobné strany v obsazených a satelitních zemích v jeho realizaci aktivně a účinně asistovaly.

Nyní však půjde nejen o fašismus/nacismus minulý, ale i o ten v současné době se etablující (např. v Maďarsku a na Slovensku) a hlavně o potenciálně hrozící a budoucí. Půjde pravděpodobně o více variant v různých zemích. Ty se označují společným názvem „neofašismus“ (Cento Bull, 2007). Tato hnutí zřejmě půjdou ve šlépějích německého nacismu z minulého století, ale zatím je nepravděpodobné, že by se mohla, po tom všem, co se odehrávalo v průběhu druhé světové války, rozvíjet v Německu. Navíc „neonacismus“ je vžitý historický název pro přímé následovníky nacistů. Takže to, co je možným následovníkem nacismu v mezinárodním měřítku, bude „neofašismus“. Proto ten název. O holocaustu a německém nacismu existuje velmi rozsáhlá, dohledatelná historická literatura v různých jazycích. Svým obsahem se ta díla překrývají. (str. 132)

Prolistujte si ukázku celou.

 

O autorovi

Tomáš Radil se narodil 8. 11. 1930 v Bratislavě, po střední škole se přihlásil na Lékařskou fakultu UK v Praze, kde absolvoval v roce 1955. Během studií pracoval v laboratořích zabývajících se neurofyziologií, z nichž byl později vytvořen Fyziologický ústav Akademie věd. Po absolvování vědecké aspirantury v roce 1960 působí dodnes jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu AV. Dosáhl hodnosti CSc a později DrSc v oboru lékařských věd – neurofyziologie a byl jmenován docentem psychofyziologie a později profesorem psychologie na Filozofické fakultě  UK. Byl mu rovněž udělen čestný doktorát Helsinské univerzity. Zastával funkce vedoucího laboratoří na Fyziologickém a Psychologickém ústavu Akademie, vedoucího Oddělení výzkumu mozku na Fyziologickém ústavu AV a vedoucího Katedry psychofyzioloie a klinické psychologie na Filozofické fakultě UK.
Poslechněte si slova Tomáše Radila k holokaustu a jeho souvislostech:

Zdroj informací: nakladatelství Academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.