Kouzlo Křivoklátska

karel-zak_martin-majer_petr-hula_vaclav-cilek_krivoklatsko
Křivoklát. Místo, kde byl vězněn otec vlasti Karel IV. Místo, jež si za dějiště svého příběhu vybral i Karel Hynek Mácha. A v neposlední řadě místo nacházející se v cenné krajinné oblasti, kterou je třeba chránit.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost.

 

Křivoklátsko

Autoři: Václav Cílek, Petr Hůla, Martin Majer, Karel Žák

Počet stran: 318
Vazba: vázaná bez přebalu
Formát: 297×210 mm
ISBN: 978-80-7363-762-0
Doporučená cena: 599 Kč

Knihu Křivoklátsko – Příběh královského hvozdu
vydalo nakladatelství Dokořán v edici Mimo edice.

 

Ukázka z knihy

Lesy představují pro Křivoklátsko klíčový krajinný prvek. I při stejné morfologii povrchu bude úplně jinak vypadat a fungovat bezlesá krajina zemědělská, krajina zalesněná jehličnatou monokulturou a krajina s pestrou mozaikou přírodě blízkých lesů. Lesy mají zásadní vliv na zadržování vody i na stabilizaci půd a svahovin na silně svažitých pozemcích. Od středověku až do průmyslové revoluce lesy předurčovaly využití krajiny, tedy soustavu řemesel a později průmyslových činností, které se zde vyvinuly.
Křivoklátské lesy byly vždy v centru pozornosti lesnické odborné veřejnosti. V případě lesnické historie ale jedna publikace vyčnívá vysoko nad ostatními nejen svým rozsahem, ale i hloubkou archivního průzkumu. Jsou to Křivoklátské lesy, dějiny jejich dřevin a porostů od Pravdomila Svobody z roku 1943. Autor nakonec musel svoji podrobnou sondu do historie lesů této oblasti vydat nákladem vlastním, protože se mu na tisk práce takového rozsahu nepodařilo získat veřejnou podporu. Sám k tomu v úvodu uvedl: „Doufám, že bude vzata na vědomí moje hluboká lítost nad nerozvážností, které jsem se dopustil, dotknuv se tloušťkou práce zajisté výsad nejvyšších, a že bude dostatečným zadostiučiněním, že si vydání sám zaplatím.“ P. Svobodovi jsme odpustili rádi a z jeho skvělého díla jsme hojně čerpali. Křivoklátsko se stalo i místem vzniku historického lesnického školství. Zřízení lesnické, tehdy ještě revírnické, školy v Křivoklátě navrhl v první polovině 19. století fürstenberský lesmistr Jan Gintl. Karel Egon II. Fürstenberg založení školy včetně učebních osnov schválil v srpnu roku 1838. (str. 161–162)

krivoklatsko_ukazka

Prohlédněte si celou ukázku.

 

Václav Cílek

Václav Cílek (* 11. května 1955) je geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie ložisek. Přestože se ve své práci zabývá především změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Za Krajiny vnitřní a vnější a Makom. Kniha míst byl vyznamenán cenou Toma Stopparda za rok 2004. V roce 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 mu byla udělena cena VIZE 97 Nadace Dagmar a Václava Havlových za to, že „svým dílem významně rozšířil lidský obzor, poukázal na méně známé jevy a souvislosti, napomohl včlenit výsledky vědy do obecné kultury a prohloubil alternativy lidského pohledu na svět, kosmos a základní otázky bytí“. Václav Cílek spolupracuje s Českým rozhlasem a s Českou televizí, jako autor či spoluautor vydal přes třicet knižních titulů.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

 

Martin Majer

Martin Majer (* 1973) je informatik a fotograf. Jeho profese, zájem o neživou i živou přírodu a rozvoj digitální fotografie ho po roce 2000 nasměrovaly právě k fotografování. Prvotní byl zájem o fotografii v podzemí přirozeném, jeskyních, i umělém, tedy nejrůznějších dolech, sklepeních a podobně. Hodně experimentoval spolu s Milanem Korbou s různými druhy osvitu. Tyto práce vyústily do několika knižních publikací o podzemí Prahy, Českého krasu i obecně celých Čech. V posledních letech jsou u něj ale častá i témata krajiny na povrchu a živé přírody, rád ale fotografuje i v industriálním prostředí. Byl také autorem nebo spoluautorem několika fotografických výstav.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

 

Karel Žák

Karel Žák (* 1957) je geolog a geochemik. Po studiích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (obor ložisková geologie) se skutečně výzkumu rudních ložisek jako svému hlavnímu tématu asi po 20 let věnoval. Později, hlavně pod vlivem Václava Cílka a Vojena Ložka, převážila témata blízká kvartérní geologii, geomorfologii a krasovým procesům. Naprostá většina jeho prací je směrována do mezinárodních i národních odborných časopisů a monografií. K populárně odbornému žánru, určenému pro běžné čtenáře, se uchyluje méně často. Tématem jsou potom často tři krajiny, které jsou mu blízké, Český kras, Brdy a Křivoklátsko, se snahou o propojení poznatků přírodních i společenských věd.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

 

Petr Hůla

Petr Hůla (* 1961) je pracovník státní ochrany přírody a podvodní fotograf. Po studiu hydrogeologie a inženýrské geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pracoval jako důlní hydrogeolog na hloubení dolu Slaný, od roku 1990 byl zástupcem vedoucího na Správě CHKO Křivoklátsko. V období 2005 až 2007 působil jako vedoucí Správy CHKO Český kras a v posledních letech jako vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko. Je autorem nebo spoluautorem řady informačních a propagačních materiálů ochrany přírody, pravidelně přispívá do odborných i populárních časopisů. Kromě potápění a fotografie pod vodou fotografuje živou přírodu často i na povrchu. Je autorem, nebo spoluautorem více než deseti fotografických výstav s podvodní tematikou ze slané i sladké vody a držitelem různých ocenění za podvodní fotografii.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.


Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi 1/3 tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeKřivoklátsko
Příběh královského hvozdu

Cílek, Václav - Hůla, Petr - Majer, Martin - Žák, Karel

Dokořán, 2016

Napsat komentář