Ze zrádných vod řeky Temže do nevyzpytatelné čtvrti Soho

Měsíc nad Soho
Ačkoliv si Peter Grant a jeho kolegové z londýnské metropolitní policie ještě nestačili zcela vylízat rány po posledním zápase s nadpřirozenem, mladý četník, jenž je zároveň jediným známým čarodějnickým učněm v celé Anglii, stojí před dalším zapeklitým případem.

Letošní Velký knižní čtvrtek uvedl na knižní pulty již druhý díl městské fantasy série Peter Grant od anglického spisovatele Bena Aaronovitche. Stejně jako v případě Řek Londýna nás i Měsíc nad Soho přivádí do potemnělých ulic britského velkoměsta, v němž čas od času řádí magie.

A jistě se nejedná o naši poslední výpravu, kterou do hlubin odvrácené tváře Londýna podnikneme. Aaronovitch plánuje na červen vydání již šestého dílu této oblíbené řady pojmenovaný The Hanging tree a nakladatelství Argo, jež má na svědomí publikování prvních dvou autorových knih, plánuje na konci července českým čtenářům představit i navazující třetí díl, Šepot podzemí.

S Peterem Grantem se setkáváme krátce poté, co jsme ho opustili na konci prvního dílu. Jeho kolegyně a blízká kamarádka Lesley Mayová se stejně jako jeho mentor, vrchní inspektor Nightingale, stále potýkají se zdravotními následky předcházející události, a tak mladému konstáblovi nezbývá, než se na čas obejít bez jejich pomoci a se zločiny nadpřirozené povahy se vypořádat po svém.

Peter dostává za úkol současně vyřešit dva na první pohled nesouvisející případy. Nejprve je povolán k podezřelému úmrtí jazzového saxofonisty Cyruse Wilkinsona, jenž zemřel na zástavu srdce ihned po svém vystoupení. Nebýt toho, že si policejní lékař doktor Walid při pitvě hudebníka všiml na jeho těle vestigia, tedy jakési známky odkazující na použití magie, by Cyrusova smrt byla prohlášena za přirozenou. A to i bez ohledu na to, že se za posledních pár let jedná již o několikáté podezřelé úmrtí jazzového muzikanta.

I druhý případ, k němuž je Peter povolán, má patrně co do činění s nadpřirozenem. Sexuchtivé Londýňany totiž ve vyhlášených klubech, ale i v temných zákoutích města zabíjí velmi netradičním způsobem neznámá žena. Jako nástroj své deviantní záliby používá tzv. vaginu dentatu, tedy ženský pohlavní orgán, který mužům ukusuje jejich přirození. Ti v důsledku velké ztráty krve následně umírají…

Román Měsíc nad Soho se oproti prvnímu dílu liší hned v několik zásadních bodech. Zatímco v Řekách Londýna se hlavní hrdina Peter mohl spolehnout na pomoc kamarádky Lesley a na zkušeného inspektora Nightingalea, jenž si ho vybral za následovníka a začal ho vyučovat tajům čar a kouzel, nyní se musí mladík více spoléhat na vlastní úsudek.

Postava policistky Lesley je zcela potlačena a objevuje se zde spíše jako určitý rámec příběhu, na rozdíl od čaroděje Nightingalea, který se do děje, byť v omezenějším rozsahu, stále zapojuje. Závěrečná kapitola je však jistým příslibem, že v dalších pokračováních se Lesley dočká opět svého zaslouženého prostoru.

Další nepřehlédnutelnou změnou je způsob vyprávění dějové linky. Druhý díl nám poskytuje mnohem otevřenější příběh, který čtenáři nenabízí jasný začátek a konec, ale naopak – je z něj patrné, že Peter stojí před mnohem větším nepřítelem, než se může zprvu zdát.

Aaronovitchova série bývá občas připodobňována ke slavné heptalogii o Harry Potterovi (dokonce i sám autor na dílo J. K. Rowlingové ve své knize prostřednictvím aluze odkazuje).

A není se čemu divit. Peter Grant musí, stejně jako Harry Potter, čelit černému mágovi, tedy jakési Aaronovitchově obdobě Lorda Voldermorta. Podobně jako chlapec s jizvou ve tvaru blesku na čele je i Peter postupně zasvěcován do tajů magie a osvojuje si jednotlivá kouzla. Pozorný čtenář jistě najde mezi oběma sériemi i další, neméně očividné analogie.

Přesto velmi oceňuji autorovu snahu jít proti stereotypům. Ač sám příslušníkem bílé rasy, hrdinou jeho knih je černoch, s čímž se stále ani v dnešní, toleranci hlásající době příliš často nesekáváme. V románu Měsíc na Soho okrajově narazíte také na témata homosexuality a transsexuality. Ačkoliv se v některých kulturách tyto náměty dodnes stávají terčem vášně vzbuzujících celospolečenských debat, Aaronovitch k nim nepřistupuje nijak skandálně, nebo snad se snahou šokovat, ale naopak je prezentuje jako součást běžného života, za což si zasluhuje pochvalu.

Pokud jste podlehli již prvnímu dílu této série, jistě vás potěší jeho pokračování. Díky typickému britskému humoru smíchanému se špetkou magie se jedná o opravdu jedinečné čtení.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMěsíc nad Soho

Aaronovitch, Ben

Argo, 2016

Napsat komentář