Jan Svoboda – virový genetik, o jehož objevech se učí ve školách

VolnomyslenkarNahled
Možná, že neznáte jeho jméno, ovšem principy chování nádorových virů, které objevil, se běžně učí v rámci středoškolské biologie a jsou využívány současnou medicínou.

V době, kdy Jan Svoboda výsledky svého bádání zveřejnil, byly tyto vědeckou obcí přijaty velmi chladně. Až Američan Howard Temin, který je přijal a rozvíjel dál, ostatní badatele oboru přesvědčil a za svou práci dostal v roce 1975 Nobelovu cenu. Při jejím přebírání neopomněl Janu Svobodovi poděkovat…

Kniha Libuše Koubské s názvem Volnomyšlenkář, vydaná v nakladatelství Academia, splácí určitý dluh, který naše společnost má vůči skutečným vědcům. Odhaluje Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody, jak praví podtitul, a ukazuje, že nejen sportovci proslavili jméno naší země.

První část knihy je vlastně biografií Jana Svobody (*1934). Vypráví o jeho rodičích, studiích i vědeckém bádání, od prvopočátků až po současnost. Další část se věnuje jeho postojům a názorům. Velký prostor dostává zejména jeho pohled na současnou vědu a její financování, a také na význam svobody slova. V závěru útlého pojednání najdeme život Jana Svobody ve fotografiích a pohled na něj očima jeho přátel a známých.

Přiznávám se bez mučení, že jméno Jana Svobody, navzdory jeho velkým vědeckým úspěchům, mi bylo zcela neznámé. Možná je to i tím, že mě středoškolská biologie minula. Velmi pravděpodobné je, že jej neznají ani současní středoškoláci, kteří se o jím objeveném chování virových genů učí. Kniha Libuše Koubské tak pro mne byla velmi přínosná. Nejen, že mě seznámila s pozoruhodným člověkem, současně mi – jako naprostému laikovi – přiblížila fungování výzkumu a vědeckého bádání vůbec.

Tápete-li, proč vlastně nějakou vědu a vědce vůbec potřebujeme, a jste na vážkách, k jakému postoji se připojit v diskuzích o významu aplikovaného výzkumu ve vztahu k výzkumu teoretickému, představovaného například politickou reprezentací těžce zkoušenou Akademií věd, můžete se nechat ovlivnit názory člověka, který má do dané problematiky velmi hluboký vhled.

Knihu Libuše Koubské (*1948), známé novinářky a vysokoškolské pedagožky, Volnomyšlenkář lze doporučit opravdu široké laické veřejnosti jako dobrý zdroj informací o Janu Svobodovi a o akademickém bádání jako takovém. Je napsána velmi čtivě a srozumitelně. Většinu textu vypráví autorka, místy se však ujímá slova sám Jan Svoboda. Zajímavé jsou i citované přepisy jeho úvah uveřejňovaných v „Akademickém bulletinu“ a jiném tisku. Zkrátka, kdo chce o Janu Svobodovi a dobrodružství vědeckého bádání vědět něco víc a rád o věcech přemýšlí, nalezne v knize Libuše Koutské neocenitelný zdroj informací a podnětů.

Seznamte se i vy s vědcem světového významu Janem Svobodou a buďte na něj hrdí. Je totiž proč…

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVolnomyšlenkář

Koubská, Libuše

Academia, 2015

Napsat komentář