Francouzská venkovská vražda

Tuscan_vineyards_at-sunset
Francouzský venkov – skvělé jídlo, vinice, dobré sousedské vztahy. Prostě idyla. Ale co když tento poklidný obrázek přetne brutální vražda? Nenaruší to chod celé uzavřené společnosti? A musí vždy platit oko za oko, zub za zub?

Jestliže nemáte rádi drsné severské kriminálky, ale přece jen toužíte luštit nějakou tu záhadu, určitě sáhněte po knize Bruno Chef de police Martina Walkera s podtitulem Víno, sýry, lanýže a jedna vražda. V překladu Jana Klímy ji vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2011. Zaručuji vám, že se dobře, až dovolenkově, naladíte, ucítíte vůně jižní Francie, ale zároveň se dozvíte nenásilnou formou i něco z válečné historie Francie.

Martin Walker (*1947) je oproti všem předpokladům Angličan. Pětadvacet let působil v listu The Guardian, byl vedoucím redakce v Moskvě a Washingtonu, zástupcem a posléze hlavním redaktorem pro evropské záležitosti a v roce 1987 získal cenu Britský zpravodaj roku. Pravidelně spolupracuje s BBC či CNN a je autorem několika uznávaných knih literatury faktu. Žije ve Washingtonu, ale každé léto tráví ve svém domě v Dordogni ve Francii. Svůj obdiv k této zemi, jejím lidem, zvykům a hlavně jídlu a pití zužitkoval právě při psaní knihy o Brunovi.

Bruno je obyčejný velitel městské policie v malém městečku St Denis. Zabezpečuje běžný chod, trénuje tenisové a ragbyové naděje, organizuje oslavy, dohlíží na chod městského tržiště a chrání je před nájezdy byrokratů z Bruselu, kteří vymáhají pokuty za neplnění evropských norem. Až jednou obyčejný běh událostí přeruší nález brutálně zavražděného muže. Případ přijíždí řešit kriminální policie z většího města, která chce ale využít Brunovu dokonalou znalost místních poměrů. Zajištěné stopy nejsou k ničemu, možná něco o pachateli napoví ukradený Válečný kříž a odcizená fotografie fotbalového mužstva z roku 1940. Vzhledem k národnosti zabitého muže – přistěhovalý Arab – může jít i o rasistickou vraždu. Je to tak ale? Nebo se nad městečkem vznáší prokletí ještě z doby druhé světové války? Jak se Bruno vypořádá s nájezdem příznivců Nacionalistického hnutí při demonstraci proti rasismu? A jak zvládne jako starý mládenec náklonnost hned tří krásných mladých žen?

Mohu jen doporučit, abyste sami sáhli po neobvyklé knize. Autor využil znalosti jak místních poměrů, tak politické situace. V osobě svého hlavního hrdiny dokáže odhadnout, jaká témata by působila jako rozbuška veřejného mínění a co naopak napomůže uklidnění situace, až by si takového Bruna přál mít každý z nás na radnici toho svého města. Propracované dialogy, popisy přípravy kulinářských zázraků, optimistický pohled na svět – i to je předností tohoto díla. Jako veliké plus vidím i odhalování utajovaných skutečností z historie Francie. A jako perlička, již tu také najdete, je, proč se v Anglii tak hrozně vaří.

Určitě neváhejte a začtěte se do originálního díla, které vás určitě dobře naladí. Pokud ale od detektivky čekáte především napětí, musíte si vybrat nějakou jinou knihu. Chcete-li se ale něco zajímavého dozvědět, jste určitě na správné adrese.

Ukázka z knihy

Uhlí bylo správně rozpálené, zářivou červeň povlékla vrstvička šedého popela. Snížil rošt těsně nad uhlí, rozmístil maso, a pak si v duchu přezpíval Marseillaisu  –   jak měl z mnoha grilování bezpečně ověřeno, trvá to přesně čtyřicet pět vteřin. Otočil steaky, opečenou stranu pokropil marinádou, a zazpíval hymnu znova. Pak je znovu otočil, potřel marinádou a nechal je dělat deset vteřin na každé straně. Sejmul je z ohně a položil je na talíře, které nechal předehřát na cihlách tvořících bok grilu. Vzápětí se objevila Isabele, v jedné ruce pánev s brambory a ve druhé mísu se salátem a Bruno přenesl talíře na stůl.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBruno, Chef de police
Víno, sýry, lanýže a jedna vražda...

Walker, Martin

Dokořán, 2011

Napsat komentář