Mnozí autoři žánru sci-fi spekulují o metodách vhodných k přesunu průzkumníků i cestovatelů na mezihvězdné vzdálenosti. Pravděpodobně nejčastějším řešením bývají různé druhy motorů se schopností letu nadsvětelnými rychlostmi. Ale jde to i jinak. Třeba přes Přestupní stanice.
Přestože se v nás filmový průmysl poměrně usilovně snaží vzbudit dojem, že práce velvyslance spočívá hlavně ve špiónských aktivitách, realita může (a asi by měla) být odlišná. Nicméně zkuste se zamyslet, jaké by to bylo být prvním vyslancem lidstva na jiné obydlené planetě…
Jaké by to asi bylo, kdyby…? To je základní otázka pokládaná a do různé míry i zodpovídaná autory sci-fi literatury již po dlouhé desítky let. Co může člověka donutit k rozhodnutí ukrýt se před světem na pusté planetě? A dokáže ho nějaký důvod zase vylákat ven?
Co když přijdete o jediné místo, kde se cítíte v bezpečí? A jak těžké je vytvořit si nový domov?
Jak přežije orkyně Viv, milovnice bojů a válek, několik týdnů v ospalém přímořském městečku?
Lidstvo si se svým osudem nehezky zahrává. Jako by nestačily dvě světové války v minulém století a bezpočet více méně lokálních konfliktů na různých místech planety téměř neustále. Není divu, že téma postapokalyptické budoucnosti je i v literatuře stále aktuální…
Již dlouhá léta píše recenze knih pro naše stránky. Letos mu vyšel první román, se kterým úspěšně boduje u čtenářů. Zda nebude současně i poslední, na to jsem se ho zeptala v našem rozhovoru.
Kdo zastaví pachatele domácího násilí? Jak potrestat ty, kteří bezostyšně profitují z mezer v zákoně a jsou nepostižitelní? Co třeba Boží mlýny?
