Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach. Různé názvy snad vznikly podle bohyně jara Ostary (Eostre) či zkomolením středohornoněmeckého Urständ (zmrtvýchvstání) nebo Osten (východ). Slovanské Velikonoce odkazují na Velkou noc, slavnost Kristova zázračného zmrtvýchvstání. Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání). Boží hod velikonoční je prvním dnem velikonoční doby, která trvá 50 dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku. Valburga Vavřinová navazuje na svoji úspěšnou věcnou encyklopedii Abeceda Vánoc a chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.