Kniha přibližuje problematiku dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři v letech 1968–1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů, ale nabízí čtenáři i desítky poutavých příběhů, z nichž některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslí syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví. Obsah desetitisíců dochovaných dopisů současně vypovídá o přetrvávajícím vnímání autority prezidentského úřadu v povědomí československé společnosti ve 20. století napříč politickými režimy. Kniha nastiňuje řadu chronických společenských problémů – bytová politika, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí, školství či pracovněprávní vztahy –, jejichž řešení naráželo na limity direktivně řízené ekonomiky i mocenský monopol vládnoucí státostrany.