Svět, ve kterém žijeme, nás dohání k šílenství. S neúprosnou zuřivostí se na nás valí obrovské množství podnětů, které nás naprosto zahlcují. Zároveň však velmi rychle přicházíme o to, z čeho čerpáme sílu –⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠o pohodové povídání, klidnou procházku v přírodě, čas vychutnat si vaření večeře i její konzumaci. Prostě ⁠⁠nám na to nezbývá prostor. Abych byl upřímný, myslím si, že většina z nás se denně pohybuje někde mezi lehkou rozechvělostí a naprostým vyčerpáním, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a je to pro nás normální.

Jste většinou šťastní?
Jak často cítíte radost?
Těšíte se na to, co vám přinese budoucnost?
Cítíte se hluboce milováni?
Kdy jste byli naposledy bezstarostní?

Pokud dokážeme přijmout pomoc a obnovit svou unavenou, utrápenou duši, budeme se moci radovat z úžasných výsledků, a zároveň víc vnímat Boha, což je ještě úžasnější. Najdeme vitalitu a odolnost, po které jako lidské bytosti tak toužíme, živou vodu, která vyvěrá z hloubi nás samých.

Pak začneme zase žít.