Román Cesta ven (1928), do jisté míry autobiografický a klíčový, nás očima hlavního hrdiny, mladého, přemýšlivého, múzického, svůdného flanéra, barona Georga von Wergenthin provází po Vídni počátku 20. století, jež byla tehdy mondénním pupkem kulturního a uměleckého světa, ale také semeništěm agresivního antisemitismu. Soukromý příběh hlavního hrdiny, jenž svede dívku ze slušné rodiny a – těhotnou – ji pak ukrývá před zraky lidí nejprve na cestě po kouzelné Itálii a pak v předměstském domku s modrým hliněným andělem, se proplétá s příběhem společnosti, jež se ve valčíkovém rytmu řítí ke katastrofám 20. století.