„Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu. Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy kolem Staré Boleslavi, Houštky, Čelákovic, Vestce. Ať bylo voňavé jaro nebo horké léto, kdy na borovicích zářily kapky pryskyřice, ať padalo listí tiše ze stromů nebo se hustě snášel sníh, vždycky jsem měl chuť běhat a nikdy se nenudil.“ Tímto vyznáním začal kdysi dávno své šťavnaté vyprávění o životě, závodění, úspěších i prohrách Emil Zátopek. Svým osobitým, lehkým a svižným stylem s prvky slováckého nářečí v něm nyní pokračuje a o spoustu humorných situací ho obohacuje Dana Zátopková. Kniha je určena všem, kteří se chtějí dozvědět, jak to s našimi nejslavnějšími olympioniky bylo doopravdy, v krušných dobách nesvobody i poté.