Monografie se zabývá tvorbou Philipa Rotha od debutu Sbohem, město C. z roku 1959 až po vysoce ceněnou tetralogii Zuckerman Bound z roku 1985. Důraz je položen na postižení kontinuity spisovatelova díla (od realistické prózy v duchu Henryho Jamese k postmodernímu experimentu), na zařazení Rothovy tvorby do kontextu americké literatury a na reflexi kritického ohlasu spisovatelova díla. Kniha se snaží postihnout vývoj jednak analýzou narativu Rothových textů, jednak metodou hermeneutického rozboru významové složky vybraných děl.