Publikace se věnuje naturalistické reprezentaci skutečnosti spojené s tematizací zlomů či přechodových stavů mezi realitou a fikcí ve filmech Paula Verhoevena (např. Turecký med /1973/, Keetje Tippelová /1975/, Sprej na vlasy /1980/, RoboCop /1989/, Total Recall /1991/, Základní instinkt /1993/, Hvězdná pěchota /1997/). Její explikace je provedena prostřednictvím režisérova osobního pohledu na křesťanské náboženství a historické pojetí Ježíše Krista. Těžištěm textu je tedy vztah naturalismu k utváření fikčního světa Verhoevenových filmů vysvětlený přes autorovu náboženskou zkušenost a deklarovaný teologický postoj. Součástí publikace je biografický apendix, který faktografickou formou uvádí Verhoevenovu filmovou tvorbu do širších historických a profesních souvislostí.