Laos patří mezi etnicky nejrozmanitější státy na světě. Zhruba polovinu jeho obyvatel tvoří etnická majorita, Laové, zbytek je složen z příslušníků desítek značně rozdílných etnických skupin. Význačnou část z nich tvoří tzv. horská etnika, v Laosu nazývaná pasáson bandá phao – „kmenový lid“. Kmenový lid hrál vždy důležitou roli v laoských společenských procesech. Horská etnika měla specifické postavení již v ekonomice a společnosti tradičních laoských knížectví, müangů, a v království „Milionů slonů“, Lan Sángu (1353–1707). Francouzská koloniální politika (1893–1954) se vůči těmto etnikům vyznačovala nezájmem a exploatačními strategiemi, jež vedly k jejich povstáním, spojeným s fenoménem mileniálních hnutí. Během 2. světové války a 1. války v Indočíně (1946–1954) Francouzi začali zařazovat horaly do paravojenských jednotek komandos. Zrodilo se rovněž moderní nacionalistické a levicové hnutí. V období královské vlády (1954–1973) prováděli jak Američané, tak komunisté z organizace Pathét Láo mobilizaci horalů pro „tajnou válku v Laosu“. Těmito událostmi byla tragicky zasažena zejména etnická skupina Hmongů. Po nástupu komunistů k moci v roce 1975 vyvolala tvrdá politika laoské vlády sociální a hospodářskou krizi, která měla na život horalů tíživý dopad. Mnoho jich emigrovalo, v zemi operovaly protivládní partyzánské skupiny. Po odstartování vlny reforem ťin tanakán maj („nového myšlení“) v roce 1986 se hlavními tématy národnostní politiky laoské vlády staly likvidace ozbrojené opozice, přesídlování příslušníků horských etnik do nížiny, industrializace ad.