Výklad k dějinám pobožnosti k Božskému Srdci poprvé prezentuje práci českého jezuity, Františka Úředníčka SJ (1911–1969). Že je náš život neukončen, vidíme ve smysluplném zápase o nasycení srdce. Jednoho dne rovněž přestáváme vést spory s „inteligentními“ námitkami ohledně údajné jednostrannosti, sentimentalismu, afektovanosti... tématu srdce, poněvadž životní setkání se srdcem je setkání s živou bytostí a nikoli jedním tématem vedle ostatních početných témat. Kromě bolesti z nedokonalosti a z potřeby věrné lásky existuje i žízeň nedočkavě zajatého, jenž touží nakonec zapomenout i na to, co sám prožívá, a chápat Srdce Ježíšovo jako jednu z nejdůležitějších záležitostí slávy Boží a prospěchu církve, o nichž se kdy během staletí od počátku světa jednalo.