Podobenství o marnotratném synu je nepochybně jedním z nejkrásnějších evangelních příběhů o usmíření. Autor však v této útlé knížce proniká o kousek dál a na pozadí dynamiky usmíření nám odhaluje i dynamiku zrodu povolání. Propojuje tak dvě skutečnosti, které se nekladou vždy vedle sebe – usmíření a povolání, přičemž za ten nejdůležitější prvek považuje právě jejich propojení. Usmíření je to, co povolání předchází, i to, co přichází po něm. Je jeho předpokladem, ale i zralým a chutným plodem. Právě povolání nás totiž smiřuje se sebou samými, s Otcem i s našimi bratry a sestrami.