Soubor aktuálních povídek a fejetonů od všestranné autorky, scénáristky a moderátorky, které jsou určeny i pro všechny, kteří nejsou in. Halina Pawlowská své postřehy koření vydatnou porcí sebeironie, vtipné nadsázky a prozrazuje mnoho ze svého soukromí. Knihou se prolínají půvabné ilustrace Eriky Bornové.

Za poslední tři roky jsem si dvakrát zlomila nohu, jednou jsem si vymkla kotník, hodně jsem si popálila ruku a taky jsem si přerazila nos.
Za poslední tři roky jsem se svými babičkami v kartách prohrála 1 500 korun a taky jsem asi sedm lidí poslala do paďous.
V posledních třech letech jsem přišla o tři kamarády a moje kamarádka Jana mi řekla: „No jo, už se kácí nejen v našich lesích, ale i v postelích…“
V posledních třech letech jsem byla v Holandsku, v Rakousku, v Řecku a v Itálii a dospěla jsem k závěru, že bych chtěla být stařenou v městečku s poetickým názvem Svatý Štěpán od moře a tam bych stejně jako ostatní italské stařeny chodila každý den v černých šatech dopoledne k řezníkovi a večer na kus řeči na přímořskou promenádu.
V uplynulých třech letech jsem snědla asi sto krevet, patnáct jitrnic a vypila jsem padesát lahví prosseca. V uplynulých třech letech jsem se pokusila o tři projekty, které mi nevyšly, a jednomu mediálnímu partnerovi jsem řekla, že je kretén.
V uplynulých třech letech jsem jednou zaplatila pokutu za dceru, když ji chytili načerno v tramvaji, jednou za syna, když blbě parkoval, a jednou díky mně finančnímu postihu za rychlou jízdu unikl dr. Ivo Šmoldas, když na otázku policajta: „Má ta vaše kamarádka Pawlowská opravdu tak velká prsa?“ odpověděl: „Ano. Má!“
Za poslední tři roky jsem se radovala, když se můj syn dostal na vysokou školu, kdy mi moje dcera řekla, že čeká dítě a budou u nás všichni bydlet, a když jsem potkala spolužáka z devítiletky a ten mi řekl: „Víš, že z dálky nevypadáš tak tlustá?!“
V minulých třech letech jsem si asi pětsetkrát myslela, že jsem úplně na dně a poměrně mě v tom utvrdila dáma, která mi těsně před mou talk show v Ostravě řekla: „Já jsem byla tak zoufalá, že jsem se chtěla zabít. Pak jsem ale viděla vás!“
V posledních třech letech jsem dostala asi tři exkluzivní nabídky. Jedna byla na uvádění soutěže Pretty Woman, jedna byla od mé vydavatelky, abych jí odevzdala své sloupky, a jedna byla od jednoho čilého bezdomovce, který se mě v nákupním centru s jiskrou v oku zeptal: „A vy žijete sama?“ A já jsem mu na to odpověděla: „Ano. Bohužel…“
Za poslední tři roky jsem napsala asi čtyřicet povídek, postřehů, fejetonů a reportáží. Společné mají to, že všechny vznikly v jedné etapě mého života. Společné mají také to, že všechny končí dobře. A všechny jsou v této knize! Věřím v happy endy!
A proto je logické, že věřím i tomu, že se vám právě tahle knížka bude líbit.
A kdyby ne, tak… tak ji darujte někomu inteligentnějšímu!

vázaná