Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském „novém románu“) a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Nová kniha je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.