Je vdaná, má ho ráda, nespí spolu…

ctvrtky2
Žijete v manželství?  Skoro všechno klape, žádné vážnější neshody, děti vám odrostly… V tomto stádiu asi neočekáváte žádnou větší životní změnu. Nikdy ale neříkejte nikdy.

Autorkou románu Čtvrtky v parku je anglická spisovatelka s praxí zdravotní sestry a manželské poradkyně, manželka filmového režiséra Dona Boyda a trojnásobná matka Hilary Boydová. Je autorkou několika naučných knih zabývajících se tématy, jako je zdraví, deprese, nevlastní rodičovství či těhotenství. Čtvrtky v parku jsou autorčiným prvním, a nutno říci, že velmi úspěšným, románem. Anglický originál Thursdays in the Park publikovaný roku 2012 v Londýně přeložila Radka Knotková.  Knihu u nás letos vydalo brněnské nakladatelství Host.

Jeanie je zralá žena těsně před „šedesátkou“. Na odchod do důchodu se nechystá, protože provozuje prosperující obchod se zdravou výživou. Je aktivní, pohledná a sportovně založená. Svého manžela má ráda a v mnoha věcech se mu podřizuje. Již dvacet dva let trvá její spořádaný, avšak poněkud nudný vztah s manželem Georgem. V anotaci ke knize je uvedeno: „Co byste dělali, kdyby váš manžel po dvaadvaceti letech společného života zničehonic navždy opustil manželskou postel?“ Aby byla tato věta pravdivá, mělo by být vypuštěno slovo zničehonic. Jeanie během jednoho rozhovoru s kamarádkou prozrazuje, že George si na sex nikdy nijak nepotrpěl, vždy musela být iniciátorkou ona. Většinou se jí však podařilo manžela přesvědčit. Možná bylo jen otázkou času, kdy tato stránka společného soužití vyhasne nadobro. Jednoho dne George z manželské ložnice odchází a už se do ní nechce nikdy vrátit. Jeanie si deset let namlouvá, že se to nějak vyřeší, a uklidňuje se tvrzením, že na světě existují miliony párů, které spolu také takto žijí. Přesto ji stále dohání k šílenství fakt, že nezná pravý důvod.  Kromě manžela má naštěstí i skvělou kamarádku Ritu, s níž může prodiskutovat jakýkoliv problém. S dcerou Chanty má trochu problematický vztah – nevychází dobře s jejím manželem, umělcem Alexem. Přesto jim hlídá každý čtvrtek jejich dvouletou dceru Ellie, kterou vroucně miluje.

Název knihy je odvozen od nejoblíbenějšího dne hlavní hrdinky, kdy si bere svou vnučku do parku. Při té příležitosti se seznamuje s Rayem, atraktivním hovorným mužem, který hlídá svého vnuka. Jeanie nejsou zpočátku rozhovory s Rayem moc příjemné, je zdvořilý, neustále se omlouvá a ona si občas připadá jako v pasti. Po několika čtvrtcích si však začíná uvědomovat, že k němu pociťuje silnou náklonnost. Postupně se rozvíjející vztah mezi Jeanie a Rayem je hlavní nití celého románu. Kromě něj autorka dává nahlédnout do soukromí i jiných postav, například její dcery a zetě. Dočtete se také o minulosti hlavní hrdinky a bolestných meznících v jejím životě. Zda Jeanie dokáže dát druhou šanci svému životu, to neprozradím.

Děj knihy je pomalý, nikoliv však nudný. Celých tři sta třicet tři stran jsem přečetla s opravdovým zájmem. Situace hlavní hrdinky není nijak dramatická. Nutila mě však přemýšlet, do jaké míry jsme schopni sami rozhodovat o svém životě. Vymyšlený příběh působí velmi reálně. I když si Jeanie s Rayem v parku spolu vyprávějí, nezapomínají, že přitom musí hlídat svá vnoučata. A tak v průběhu rozhovorů odbíhají sundávat děti z houpaček nebo je uklidňují, když si přivodí běžná dětská zranění. Líbí se mi, že autorka nezapomíná, jak se Jeanie v určitých situacích cítí. Psychologicky laděné fráze jsou velmi podstatné pro pochopení vnitřních stavů jednotlivých postav. Například Jeanie je vylíčena jako velmi citlivá žena, která tři dny přemýšlí nad svými slovy, jimiž se Rayovi v parku svěřila.

S některými problémy hlavní hrdinky se možná budou moci ztotožnit jen čtenářky, které žijí v manželském svazku. Titul bych doporučila těm, které mají za sebou několik let manželského života. Může však být zajímavým čtením i pro ženaté muže.

Ukázka z knihy:

„Necítím se stará, vážně ne.“ Pokoušela se polknout slzy, a když se jí to nepodařilo, rozhodla se je ignorovat: touha vylít si někomu srdce byla příliš silná. „Necítím se ani trochu jinak. Jsem silná a zdravá. Nezvládnu to, nedokážu… hnít po boku muže, kterému na mně nezáleží a odmítá se se mnou milovat… nemiloval se se mnou posledních deset let.“ (str. 57)

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeČtvrtky v parku

Boydová, Hilary

Host, 2014

Napsat komentář