V Mladé frontě dnes vychází kniha Martina Ježka Křižovatka zvaná Balkán

Kdo si chce dát pravou bosenskou kávu, musí ji nejen umět uvařit, ale také dodržet všechny rituály, které se k ní vážou. Přitom je také potřeba dbát na její správný název. Některé národy ji považují za domácí, jiné za bosenskou, ale nikdo za tureckou.
Máte-li zájem o náhled do mentality a problémů lidí ze zemí bývalé Jugoslávie, Křižovatka zvaná Balkán vám může posloužit jako skvělý manuál nejen pro správné zalití toho nejlepšího kafe. Dozvíte se například, kde rostou nejvoňavější levandule na světě či kde žijí Gorané a s jakými obtížemi se potýkají. Autor vám představí také zákulisí takových mediálně známých událostí, jakými byly (nebo jsou) pohřeb Slobodana Miloševiće či zatčení Radovana Karadžiće. Reportážní průřez Balkánem představuje nejen svízele života v poválečných oblastech, ale i veselé slavnosti romských trumpet.

Křižovatka zvaná Balkán

Reportážní cestopis mapuje ta nejkonfliktnější a zároveň nejmalebnější místa poválečného Balkánu. Kniha provede čtenáře oblastmi, ve kterých ještě neskončil konflikt, včetně zákoutí jaderských ostrovů a přímořských hor. Začíná reportážemi z Kosova a Albánie, plynule přechází do Bosny a Srbska a končí Černou Horou, Dalmácií a chorvatskou Likou. Z Kosova kniha přináší mimo jiné vhled do odstrčeného malého muslimského národa Goranů, příběh pumpaře, kterému Albánci zabili bratra, či albánské uklízečky na české vojenské základně, ohlédnutí za vyhlášením nezávislosti, přiblížení hovorů v obyčejné srbské hospodě nebo povídání s liberárním srbským mnichem. Z Černé Hory pak například rozhovor s knězem, který kryl válečné zločince a pak držel hladovku, nebo pohled do udírny pršutu. Příběhy a reportáže doplní v hojném počtu fotografický materiál a mapa regionu.

Martin Ježek (1978)

Když se zapisoval do studia srbského jazyka a literatury na Filozofické fakultě UK v Praze, ještě netušil, jak dlouho mu vztah k Balkánu vydrží. Při prvním pobytu v Bělehradě působil jako spolupracovník Českého rozhlasu a studoval na Bělehradské univerzitě srbštinu. Poté se podílel na založení oficiální pobočky rozhlasu v Bělehradě a stal se jeho prvním stálým zpravodajem.

Rozhlasovému vysílání se věnuje už od gymnázia. Začínal v němčině, v regionálním Radiu Ramasuri v bavorském Weidenu, později přešel do Českého rozhlasu. Prošel jeho regionálním studiem v Plzni, německou redakcí zahraničního vysílání a zahraničně – politickou redakcí Radiožurnálu.

V současné době spolupracuje s Rádiem Česko, své komentáře dává na ČRO 6 a je reportérem Českého rozhlasu 2 Praha. K jihovýchodní Evropě nemá však jen profesní vztah. Díky neustálému vysedávání po kavárnách a cestování po zemích Balkánu načerpal filosofii lidí, kteří tam žijí, a osvojil si mnohé jejich zvyklosti.