V polovině ledna 2026 přibyla do nabídky nakladatelství Mystery Press další z nově vydaných knih Jaroslava Velinského, tentokrát titul s názvem Bouda.

Díky úsilí nakladatelství Mystery Press se i čtenářům, kteří se s dílem Jaroslava Velinského zatím neměli příležitost setkat, podaří poznat tohoto neprávem přehlíženého mistra české detektivky. Přitom hodnocení, jež se většině jeho knih dostává, málokdy klesne pod osmdesát procent při mnoha desítkách respondentů. To je něco, čím se může pochlubit jen málokterý z našich autorů. Není tedy divu, že původní vydání Velinského knih jsou již beznadějně rozebrána. Jak už jsme si jistě několikrát říkali, Jaroslav Velinský stvořil celou řadu románových detektivů a tím pádem i knižních sérií v široké škále míst, časů a charakterů. Naše setkání s ním se ale prozatím omezilo jen na dvě z nich: Případy Augustina Velikého a Bezděčný detektiv Ota Fink. Dnešní titul Bouda spadá do druhé ze zmíněných a naposledy jsme si o ní povídali v recenzi zvukové podoby titulu Volání odnikud.

Bouda je patnáctým dílem série Bezděčného detektiva Oty Finka. Tento soustružník pražského Pragokovu disponuje ve vztahu k nepravostem světa nadstandardní intuicí, což jeho samotného nutně přivádí do situací, které ho často ohrožují na životě. Naneštěstí se do takových průšvihů dostávají i lidé kolem něj. Ostatně jako důsledek jedné takové příhody se náš hrdina ocitl na osm měsíců ve výkonu trestu. O tom, co se přihodilo, se můžete dočíst v příběhu s názvem Zmizení princezny, pokud jej tedy dokážete někde sehnat.

Když se na začátku dějové linie Boudy Ota Fink probudí vedle mrtvoly, je jasné, že události dostanou prudký spád. Poslední, co si Ota pamatuje, bylo loučení s holkou Dženy, kterou doprovázel domů. Pak vstoupil do parku a bum – jeho příští vzpomínka patří mrtvole Máry, jednoho z trampů osady Modravejch stínů. Ke všemu šlo o hocha, který nebyl zrovna oblíbený, takže kdo bude první podezřelý, pokud ho tu policie najde? Zvlášť, když se nedaleko povaluje noha od stolu, zjevně vražedná zbraň příhodně pohozená na místě. Ota posbírá síly, aby zjistil, že je na lodi jménem BOUDA-LIBEŇ. Nejdůležitější úkol: zmizet. Už je mu totiž jasné, že scénu někdo nastražil, aby vražda padla na jeho hlavu. Od této chvíle se rozjíždí pro Otu Finka tak typické pátrání po skutečném pachateli, během něhož je neustále na útěku. Protože kdyby ho policie zatkla, pravdu se nejspíš nikdy nedozví. A jako na člověka se záznamem na něj bude nejspíš zákon hledět nesmlouvavě.

Bouda nabízí velmi konkrétní rytmus: nejde o akční jízdu ve filmovém smyslu, ale spíš o konstantní napětí. Každý kontakt s potenciálními zdroji informací může znamenat předem připravenou past (policie, známí, náhodní svědci), každá stopa může být zároveň vodítkem i provokací, a každý krok navíc může smyčku kolem hlavního hrdiny utáhnout. Tento typ akce funguje skvěle právě proto, že Velinský se nebojí drobných praktických překážek: kde má Ota přespat, komu zavolat, jak se pohybovat městem, když je na černé listině. Takové maličkosti dělají z detektivky věrohodnou honičku. Čtenář sám na ději přímo participuje. Pocit vzrušení, rizika, obav i blížícího se prozření je stále hmatatelnější a konkrétnější.

Neformální styl, jakým hrdina Jaroslava Velinského svůj příběh v první osobě vypráví, zvyšuje autentičnost. Stále si musíme připomínat, že jde o člověka z lidu, živícího se na přelomu šedesátých let vlastníma rukama. Nemůžeme od něj očekávat akademické vystupování a vytříbený jazyk. Takové atributy by právě tady nutně působily nevěrohodně, až rušivě. Autor ale během své často nesnadné spisovatelské kariéry vyladil přiměřenou dávku hovorového slova s jistou mírou kulturnosti své postavy. Otu tak kromě fyzické zručnosti a slušné boxerské průpravy vybavil i zálibou v četbě, byť mnohými škarohlídy označované jako brakové, ne-li přímo pokleslé. Není nejspíš náhoda, že právě Jaroslav Velinský po sametové revoluci oživil v našich literárních vodách Rodokaps – romány do kapsy, které si kromě růžové knihovny spojujeme hlavně s příběhy z Divokého západu.

Přehlédnout rovněž nemůžeme ani vysokou míru situačního humoru, jenž ve Velinského tvorbě prakticky permanentně nacházíme. Stejně tak musíme obdivovat jeho schopnost tepat do společenského řádu, aniž by takové projevy působily přehnaně a nepravděpodobně. Autor totiž citlivě pracuje s fenoménem budovatelského nadšení, stejně jako se zlořády společnosti. Na jednu stranu ukazuje bezduché funkcionaření, na druhou ale nabízí i střízlivé pohledy na situaci v průmyslovém sektoru. Ne každý rozvratitel socialismu byl hrdina, stejně jako ne každý odsouzený byl zločincem. V tomto ohledu nalézáme v sérii Oty Finka cenný materiál ke studiu doby, jejíž odkaz hrozí zapomněním. Ostatně Jaroslav Velinský použil stejnou míru kritičnosti i na porevoluční období, které s podobnou dávkou nesmlouvavosti i humoru vykresluje v pokračující sérii Detektivní kancelář Secret, v níž Otu Finka konečně profesně přenáší do role oficiálního detektiva.

Z mého pohledu je Bouda zajímavá ještě i díky postavě malíře Roberta Paninky, v jehož ateliéru našel Ota Fink dočasný úkryt. Mistrovo vystupování a životní filozofie si v ničem nezadají s Jozífkem Smetanou, také malířem, z Velinského série Případy Augustina Velikého. Snad pro autorovy umělecké zkušenosti, možná pod vlivem prostředí, v němž se jistě nějakou dobu pohyboval, se právě takové charaktery v jeho díle objevují poměrně často, ať už v epizodních, nebo důležitých rolích.  Za všechny vzpomeňme třeba Dámu se zeleným slonem, v níž se také objevuje nápomocný malíř. A byl i v předobrazu „finkovské“ série, v příběhu Malý zelený slon.

Dvě stovky a padesát stran si mezi sebe nerovnoměrně rozdělilo dvacet šest očíslovaných kapitol. Zajímavé je i grafické pojetí nového vydání, které kopíruje všechny u Mystery Press prozatím znovuvydané knihy ze série Oty Finka. Ilustrace na obálkách pocházejí z dílny Jaromíra 99. A každé kapitole předchází celočerná prázdná stránka.

Na sklonku dubna 2026 by nás mělo čekat nové vydání šestnáctého titulu série s názvem Případ výjimečné klibny. Chcete-li vědět, co to slovo znamená, počkejte si. Určitě to bude stát za to.

Související knihy

Velinský, Jaroslav

Mystery Press, 2026